Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: „Tak revoluce se vodkládá na neurčito.“ „Jo,“ řekl jsem a strčil jsem si plátek do úst. „Z technickejch důvodů ne?“ Takto začíná román Josefa Škvoreckého Zbabělci. Román, který rozčeřil hladinu poklidných literárních vod v padesátých letech minulého století. Román, který byl bezprostředně po svém vydání na příkaz UV KSČ zakázaný a stahovaný z prodejen knihkupectví. Román, který rozpoutal doslova hysterii v politických kruzích, se stal nejdiskutovanější knihou své doby. Román, který demytizoval hrdiny socialistického realismu a naturalisticky popisoval události květnové revoluce odehrávající se koncem druhé světové války ve východočeském městě Kostelci (autorovo rodné město Náchod).

Kniha vyšla v nakladatelství Československý spisovatel v roce 1958 a po jedné, dvou kladných kritikách se rozjela kampaň cílených negativních kritik snažících se dílo co nejvíce zdiskreditovat v očích čtenáře. Mladý spisovatel byl pozván „na kobereček“ na půdu Svazu československých spisovatelů, kde byl nucen obhajovat nejen svou knihu, ale i své postoje k socialistickému zřízení, k nacismu, antisemitismu, Rudé armádě a povstání v květnu 1945. Aféra vyvrcholila vyhazovem ředitele nakladatelství Ladislava Fikara a dalších redaktorů .

„V roce 1969 emigruje Josef Škvorecký se svou ženou do Kanady, kde přednáší na Torontské univerzitě. Roku 1971 zakládají nakladatelství Sixty – Eight Publishers, kde vydávají nejenom svou tvorbu, ale také tvorbu „doma” zakázaných autorů,“ řekl Jan S. Kukuczka. V roce 1990 udělil prezident republiky Václav Havel Josefu Škvoreckému a jeho ženě Zdeně Salivarové nejvyšší československé vyznamenání Řád Bílého Lva za zásluhy o českou literaturu ve světě.

Román Zbabělci si zvolil scénárista a režisér Jan S. Kukuczka pro svůj literární pořad s podtitulem Holky, jazz a revoluce. Akce proběhne v pátek 27. listopadu v 17 hodin v Modrém salónku místecké knihovny. (red)