Zúčastnil se jí spisovatel a novinář Richard Sobotka. Předseda klubu popsal Sobotkovu spisovatelskou činnost. Ta začala knihou pro děti Příběh toulavého kocoura, Sám přes Atlantik, povídky z Valašska Nepřetržité jaro, Staletá voda na Valašsku, Kovářská historie, Horal, Bájné bytosti na Valašsku, autor vydal také básně Abecedář pro den všední i sváteční, Galerie, O čem se zdá pampelišce. Sepsal publikace Charlotta Garrique Masaryková, Bezruký Frantík, Putování po vrcholech Moravskoslezských Beskyd, 33 tisícovek. Jedna sbírka vyšla Richardu Sobotkovi i v polštině - Kroki v lisciach. Spisovatel pak připravil pro členy klubu výklad o literárních útvarech, kterými jsou fejeton a povídka. O nich dokáže Sobotka vyprávět kvalifikovaně, umí upoutat pozornost posluchačů vhodně zvolenými autory fejetonů i povídek a zároveň i strhujícími ukázkami vybraných děl. On sám patří mezi pořadatele soutěže Rožnovský fejeton, na který vyzval k účasti v letošním ročníku i členy Literárního klubu Petra Bezruče. Na uváděných ukázkách velkých a známých fejetonistů, kterými jsou třeba M.G. Papuček, I. Hofman, demonstroval podstatu fejetonu, v čem je jeho vtip a síla působení na čtenáře. Vybíral i z tvorby klubových členů. V případě fejetonu to byl Jiří Figura, který si volí pro tento žánr různá témata. Dokáže tak na maximálně čtyřiceti pěti řádcích vypíchnout podstatu problému, o kterém píše. A to je cílem fejetonu. Povídka už je delší literární útvar, je možné ji psát různými způsoby. Záleží hodně na výběru tématu a mentalitě pisatele. Mezi nejznámější autory píšící povídky patří B. Pasternak a B. Hrabal. I zde jsme si vyslechli ukázky. Z členů Klubu si Sobotka vybral pasáž z povídky Sylvy Stankušové, která je dokáže psát poutavě. Na závěr si se všemi členy klubu popovídal.