Hudba hrála v životě našich předků velkou roli. Už v polovině 60. let 19. století, když vznikla v Místku Občanská beseda jako první český spolek, byla právě hudba jedním z hlavních oborů její činnosti. A přitom to byl původně čtenářský spolek. Jelikož ale česká píseň byla důležitou součástí národní kultury a svého druhu i oporou nově probuzeného českého národního života, byl při Občanské besedě zřízen hudební a pěvecký odbor. Vedl si údajně velmi dobře, koncertoval po celém kraji, na jednu národní slavnost do Těšína prý dokonce dorazil pěšky a s praporem v čele. Takové bylo odhodlání a nadšení tehdejších místeckých hudebníků.

Důležitým momentem v hudebním životě města pak byl příchod Františka Kolaříka do Místku v roce 1887. Kolařík se jako ředitel kůru a varhaník, později i profesor na místním gymnáziu a hudební skladatel, stal hlavní postavou místního hudebního dění. Nejen, že přibylo pěvecko-hudebních akademií, koncertů a zábav, ale nadto ještě stoupla jejich úroveň.

Pokračováním pěveckého odboru Občanské besedy a vlastně i vyústěním dosavadního hudebního snažení v Místku bylo roku 1910 založení samostatného Pěvecko-hudebního spolku Smetana. Účelem spolku bylo podle prvních stanov z podzimu 1910: „Pěstovati zpěv a hudbu“. Ve změněných stanovách z roku 1936 byl tento účel formulován poněkud košatěji: „Účelem spolku jest pěstovati a šířiti zpěv a hudbu, zvláště český a slovenský; buditi a síliti myšlenku národní a slovanskou a tím působiti na vnitřní posílení našeho státu.“

Ustavující valná hromada spolku se konala 10. listopadu 1910 a už volba předních funkcionářů ukazuje, že šlo o spolek skutečně prestižní. Předsedou se stal Robert Vlček, okresní lékař, místopředsedou Karel Nebuška, ředitel gymnasia, sbormistrem František Kolařík, profesor hudby, jeho zástupkyní Rudolfa Blechová, odborná učitelka.

Spolek byl velmi aktivní, neobešla se bez něj žádná větší slavnostní akce ve městě. Měl mužský, ženský a smíšený sbor a v letech 1940 – 1951 dokonce i dětský sbor. Pořádal jednak samostatné koncerty v Místku, jednak zajížděl do okolních obcí nebo i za hranice okresu. Z jeho památných vystoupení můžeme zmínit například Švandu Dudáka Karla Bendla z roku 1913, V studni Viléma Blodka z roku 1914 nebo Svatební košile Antonína Dvořáka z roku 1919. Spolek pořádal také společné koncerty s jinými orchestry a uspořádal mnoho zájezdů tehdejších významných hudebních těles a osobností do Místku. Namátkou zmiňme, že zde vystupovala Česká filharmonie, Ostravská filharmonie, České kvarteto, pianista Rudolf Firkušný či pěvkyně Ema Destinová.

V červenci 1926 spolek nechal ve Smetanových sadech instalovat bustu Bedřicha Smetany, dílo sochaře Jana Štursy, a o 11 let později také pamětní desku Františka Kolaříka na skladatelově domě. V lednu 1951 byl spolek vyzván okresním národním výborem, aby se zapojil do některé masové organizace. Takové výzvě, která byla vlastně pokynem k ukončení samostatné činnosti, se nedalo nevyhovět. „Smetana“ se zapojil do Okresního svazu zaměstnanců školství a osvěty. Dál vystupoval, ale slavná éra samostatného pěvecko-hudebního spolku skončila.

TOMÁŠ ADAMEC