„Energie tady je a jde jenom o to, abychom jí udělali prostor,“ říká v rozhovoru ředitel a duchovní otec Sweetsen festu Petr Korč.

Jak hodnotíte letošní ročník Sweetsen festu?

Myslím si, že to byl zlomový ročník. Potvrdily se nám dvě věci – festival má tak neotřesitelnou pozici, že si můžeme dovolit dělat zajímavé a trošku provokativní kroky, a to jak v dramaturgii, tak třeba v prezentaci festivalu. A pokud se věci dělají dobře a poctivě, v důsledku získají nové diváky a podporovatele této myšlenky. Důkazem byla zaplněná hala při prvním dnu, došlo k novému setkání. Poprvé vystoupil na festivalu symfonický orchestr, navíc s místními umělci a v nové městské hale. Tohle spojení vytvořilo novou hodnotu. Určitě se příští rok zaměříme na zahajovací koncert 
v hale.

Koncert Symfonického orchestru Frýdek-Místek v hale Polárka mnozí označili za vrchol festivalu, přestože se konal už první den. Kdo přišel s nápadem, že by festival mohl začít takhle netradičně?

Nejsem si úplně jistý, kde vznikla prvotní myšlenka. Všichni, co se kolem festivalu pohybujeme, jsme si s něčím takovým zahrávali. Dozrálo to, muzikanti se propojí. Martina Poláchová, která se stará o orchestr, hrála předtím s několika kapelami na cello. Myslím si, že to není ničí konkrétní zásluha. Na Sweetsen festu je krásné, že vzniká spontánně. Je vidět, že po dvanácti letech nápady přicházejí. Nebylo to nic škrobeného, Sweetsen fest i Frýdek-Místek dozrály k tomu, že tahle věc se stala a dopadla na úrodnou půdu.

Velká tribuna v Polárce se zcela zaplnila, lidé na konci tleskali vestoje. Jak se člověk cítí, když slyší obří aplaus a ví, že zčásti patří i jemu?

Samozřejmě že mám radost. Vrátil jsem se do Frýdku-
Místku z Prahy, tomu městu totiž věřím, i když mě spousta lidí od toho odrazovala. Pořád si myslím, že tady je spousta schopných a šikovných lidí, kteří mají město rádi a mají k němu vztah. Mám radost, když se stanou věci, které to dokazují. Nemusíme si vozit hvězdičky odjinud a importovat si „umělou zábavu“. Energie tady je a jde jenom o to, abychom jí udělali prostor. Aplaus mě nabil na další roky dopředu.

Kam se podle vás dá Sweetsen fest posunout?

Jsem optimista a myslím si, že se dá vylepšit. Jestliže letos se 
v hale objevily dvě skladby se dvěma místními umělci, celý koncert se dá příští rok postavit na tom, že těch jmen tam bude několik, otevřeme třeba celou halu. Neustále rozšiřujeme dětský program, přidávají se další scény. Třeba poetická scéna, i když byla skromná. Pořád se dají zapojovat další okruhy lidí. Každý rok se objeví někdo nový, kdo myšlenku podpoří a přidá se k ní. Cítím, že mimo výtečný zahajovací koncert se určitě stane něco, co festival zase posune. Muzikanti z orchestru jsou nadšení, nezažili nic podobného, máme rok na to, abychom koncert připravili. Všichni hrají při práci a mají čtyři nebo pět představení ročně. Koncert bude určitě naše gró, bude se tam soustředit energie, aby to dopadlo dobře.

Kolik lidí se zapojilo do organizace festivalu?

Desítky lidí se podílejí organizačně na přípravě, na místě to jsou stovky lidí. Na afterparty, kde jsou jenom účinkující a úzký štáb, jsou vždycky dvě tři stovky lidí. Dělá mi radost, že dneska už v podstatě není organizace ve městě, která by se nějakým způsobem do pořádání nezapojila. Všichni festival podporují, naplňují heslo Frýdek-
-Místek sobě.

Festival dorostl do velkých rozměrů. Vyskytly se letos podstatnější zádrhely, které jste museli řešit?

Všechny podstatné věci se zvládly. Až na nějaké mušky se nám podařilo spoustu věcí vyladit. I v tom, jak fungoval areál, co se tam dalo dělat. Nestalo se nic, z čeho bychom museli mít špatné spaní. Neděláme to poprvé, víme, kde jsou slabá místa. Zároveň už víme, kde přesně to budeme chtít vyladit, aby byl festival ještě komfortnější.

Minulé ročníky navštívilo v průměru dvanáct tisíc lidí. Kolik návštěvníků dorazilo letos?

Páteční návštěva byla dost možná rekordní, čísla se ale odhadují velmi těžce. Určitě celkově přišlo pětimístné číslo návštěvníků. I přes sobotní déšť. Spousta lidí ani nejde primárně za muzikou, ale že se tam potkají.

Velký ohlas a kontroverze sklidil letošní festivalový vizuál. Jak zpětně hodnotíte nápad grafika Lukáše Horkého?

Myslím si, že to je geniální nápad. Všichni o tom hovoří, vizuál je čitelný, jasný, úderný, vyvolá diskuse. Přesně tohle se má stát. Každý je zvědavý na to, co je trošku provokativní a kontroverzní. Ve svém důsledku to akci pomůže. Bude velmi těžké překonávat laťku, kterou Lukáš Horký letos nasadil. Rozumím tomu, že někdo může být primárně pohoršen, ale myslím si, že hloubka vizuálu je úplně někde jinde.

Zazněly hlasy, že by se logo nemělo měnit. Co na to říkáte?

Dvakrát opakovaný vtip už není vtipem. Jsou možnosti, jak to posunout dál. Tohle byla věc, která reagovala na konkrétní dění a spojovala několik linek a myšlenek. Myslím si, že se to nedá zopakovat. Lukáš Horký má rok, abychom spolu popřemýšleli o tom, kam vizuál posunout dál. Zase se stane něco, co bude rezonovat mezi lidmi. Určitě se objeví další téma, které zafunguje.