„Poprvé jsme hrály v roce 2000 v hospodě U Kolarze na Mikulášské zábavě. Chtěli jsme ten den dětem nějak zpestřit, tak jsme vymysleli pohádku, kde byl hajný, princezna a nějaké další postavy,“ vybavuje si dnes už jediná spoluzakladatelka ochotnického souboru.

Herci mluví nářečím

Tehdejší premiéra dopadla dobře a nastartovala nadšení pro ochotnické divadlo. A jak říká Miroslava Olšáková, sešla se dobrá parta. „Zásada našeho divadla zní: Nesmí to být daný text. Proč? Protože vzhledem k našemu věku nejsme schopné si zapamatovat text doslovně. Nedivte se, průměrný věk je u nás 65 plus,“ říká s vážnou tváří bývalá zdravotní sestra.

Víc než divadelní inscenace, hrají scénky. Čím jsou ale představení Datyňského amatérského divadla jiné, je to, že herci/herečky mluví nářečím. Samozřejmě že „po našymu.“ „Tady v blízkém okolí s tím diváci nemají problém, ale hráli jsme například v Praze a po představení jsme se ptali lidí, jestli rozuměli a dvě babky vykřikly: ´My sum z Orlové´,“ vzpomíná Miroslava Olšáková s úsměvem.

Divadlo, masopustní průvod i recese

Hry či scénky Datyňského amatérského divadla jsou prý výhradně autorské a odrážejí situace ze život a v tomto regionu, na Karvinsku či Těšínsku. A někdy na hodně lokální témata, což s sebou přináší zajímavé příhody. Příklad: „Scénky nabízím i jiným amatérském, souborům. Napsala jsem například jednu o tom, jak se v 90. letech jezdilo do Polska na nákupy, jak se šmelilo s alkoholem a podobně prostě o věcech, které v tomto okraji všichni znají, zažili to. Jeden soubor z Moravy mi to ale vrátil a napsali, že tomu nerozumí,“ říká principálka DAD.

Skupinka datyňských seniorek, která vystupuje pod hlavičkou Svazu žen, se ale nebaví jen divadlem. Pořádají i jiné akce, například hrají divadlo s dětmi, vyrábějí betlémy u zdejší zvoničky, každoročně pořádají masopustní průvod anebo módní přehlídky, ovšem oblečení třeba z 60. let. A všude slaví úspěchy. Toto všechno totiž jejich publiku pamatuje.
Až dosud byla řeč jen o ženách. V souboru prý ale jednu dobu působili i i muži. „Ti se ale oženili a i když jejich ženy říkaly, že mohou dále chodit, nikdo už nechodí,“ říká Miroslava Olšáková.

Naše publikum nám rozumí

„Kdo tvoří vaše publikum?“ „Většinou ti, kdo rozumí, nářečí i humoru. Takže starší generace. Do roka hrajeme tak dvě tři představení. Zkrátka hrajeme pro radost. Nejde nám ani tak o to hraní, ale o to setkávání se,“ vysvětluje dolnodatyňská rodačka a patriotka Miroslava Olšáková.

Kdo by chtěl vidět představení datyňského amatérského divadla, má šanci letos na podzim, kdy se soubor jako každoročně představí na Víkendu s amatéry, což je přehlídka amatérských divadel, která se koná v petřvaldském kulturáku. Datyňský soubor tam zřejmě předvede hru Ordynaca v datyński zogrodě anebo Becočki.

Vedle divadla má paní Miroslava další dvě lásky. A to je její fenka Hennessy, které láskyplně říká „Heňo“, a pak knížky. „Mám teď takovou práci, že jezdím do Brna, Prahy, sleduji nějaké ukazatelem a na zpáteční cestě mám volno a tak si ve vlaku čtu. V prodejně levných knih si vždy nějakou koupím a už jich mám tolik, že jsem si musela koupit další police na knihy. Anebo knihy dávám, jako obálku na peníze. Někomu dáte jako dárek peníze, ale nedáte je do obálky, ale do knížky jako záložku. Můj vnuk je objevil až po půl roce, když chtěl knížku někomu půjčit,“ říká paní Miroslava.