Předchozí
1 z 6
Další

Nejvíce se mi na kole líbilo v Sýrii, vzpomíná cyklocestovatel

Radoslav Zlý pochází ze Lhotky a bydlí v Metylovicích, kde s manželkou Martinou provozuje dílnu na originální zakázkové kožařské výrobky, které jsou vyráběny ručně z české kůže. Na kole projel už řadu zemí. Například v roce 2016 se s kamarádem vydal z jihoafrického Kapského Města přes Namibii a Botswanu k Viktoriiným vodopádům, na kole brázdil Turecko, Sýrii či Maroko. Loni se s manželkou vydal do nitra Asie objevovat krásy pohoří Pamír.

Na svých výpravách spí pod širákem nebo ve stanu, vše má při sobě na kola.

Na cesty s sebou bere stan, karimatku, spacák, malý vařič, náhradní boty a oblečení. "Kolo má v základu dvacet kilogramů, výbava může mít třicet kilogramů. K tomu potraviny. Když jsme byli v Africe, brali jsme ještě třeba deset litrů vody, a to už bylo vůbec těžké odlepit se. První výpravy jsem jezdil na trekovém kole, pak jsem koupil horské," vzpomíná.

Ilustrační foto

O svou bezpečnost se nebál ani v Africe. "Jeli jsme i přes ghetto, lidi byli v pohodě. Jeli jsme dva škaredí a zarostlí chlapi. Třeba v Turecku přijeli v noci z armády, hledali členy Al-Kájdy. Jedli jsme v nějaké staré restauraci u benzínky, přijel transportér, ze kterého vylezlo pět nebo šest chlapíků se samopaly. Zkontrolovali nás a odešli. Neumím moc jazyky, turecky jsem uměl víc než anglicky, nějakých tři sta slov. Největší stresy mám jinak na letišti, ale vždycky jsme to stihli," podotýká Radoslav Zlý.

Turečtí vojáci. Ilustrační foto

V Africe je nejvíce potrápila vlna veder. "Bylo 48 stupňů ve stínu, i když stín vlastně ani nebyl a muselo se jet. Vyjížděli jsme ráno ve čtyři, nějaká pauza přes poledne neměla smysl. Jezdili jsme od resortu k resortu, projela třeba tři auta za den. Někdo nám řekl, že to máme jen dvacet kilometrů, ale když jedete osmičkou, tak jste na slunku nějaké tři hodiny. Byl to silný zážitek, jel jsem nadoraz. Za den jsem vypil deset nebo dvanáct litrů vody," přibližuje Zlý.

Radoslav Zlý vyráží pravidelně na dlouhé cyklotúry do vzdálených destinací.

První vetší cestu podnikl v roce 2001. "Tehdy měl v plánu objet Balkán, ale dojel jsem jen do Chorvatska a odešly mi achilovky. Tehdy jsem jel sám a vrátil jsem se dřív, než jsem měl v plánu. Byl jsem na kole na Ukrajině, v Anglii, Turecku, jindy jsme ze Sýrie jeli přes Kurdistán až do Gruzie. S kamarádem jsme jeli autem do Španělska, přepluli jsme do Maroka, kde jsme byli jednu noc. Druhý den na večer jsem jel z kopce, měl jsem přední brašny a na cestě byla díra, jedna brašna vyskočila, zůstala viset na gumě a už jsem letěl. Z kopce jsem jel kolem čtyřicítky, takže zlomená klíční kost. Zpátky jsme jeli taxíkem. Do Maroka jsme pak jeli se ženou," líčí Radoslav Zlý.

Radoslav Zlý loni vyrazil s manželkou do nitra Asie objevovat krásy pohoří Pamír.

Nejvíce se mu líbilo v Sýrii, kde byl třikrát. "Tam jsem natrefil na nejlepší lidi. Z té současné situace v Sýrii jsem nešťastný. Mám v plánu se tam ještě podívat, ale bude to všude zaminované. Když jsme jeli v Jordánsku, všude byly miny. Naši vojáci to tam zrovna čistili," vzpomíná.

Zničené městou Doumá, ilustrační foto. Fronta na potraviny.