Pro lidi s poruchou paměti pracuje srdcem. Zapomínání ke stáří nepatří, říká

V Nové Vsi se svým týmem pečuje o tři typy klientů – jedni pouze docházejí do denního stacionáře, jiné tam rodina nakrátko umístí, když už si potřebuje odpočinout, a další v budově někdejší novoveské školy se zahradou žijí už trvale.

Nedoručování zásilek České pošty v Ostravě: zasáhne ministerstvo a sněmovna?

Klientů ve středisku Siloe Ostrava rozhodně neubývá, což kopíruje vývoj stařecké demence u nás. „V České republice žije kolem dvou milionů lidí starších 65 let a až 200 tisíc jich trpí poruchami paměti. To jsou ale jen ti s diagnózou, skutečné číslo může být jiné,“ míní žena, podle níž rozhodně není samozřejmé, že staří lidé zkrátka a jednoduše zapomínají.

„Není to běžná součást stáří! Natož situace, s níž jsem se setkala nedávno. Přišel k nám 60letý pán, jemuž lékař řekl, že s tím musí počítat. Šedesát let ale není žádný věk. Je však pravda, že čím vyššího věku se lidé dožívají, tím projevů demence přibývá,“ konstatuje Raszková.

Obavy usedlíků od kunčické huti: místo lesíka skladiště a další prašnost?

Když je řeč o poruchách paměti, většině lidí se vybaví Alzheimerova nemoc. A je i jednou z nejčastějších – a zároveň stále nedokonale diagnostikovanou. V Siloe se ale setkávají i se zapomnětlivostí vaskulární – způsobenou mrtvicí, toxickou – jako reakcí na závislost na lécích a alkoholu či dlouhodobou práci s chemickými látkami. Léky přitom nemoci nezastaví, pouze zpomalí jejich průběh.

Covidové roušky: Ty koušeš?

Klientům Veroniky Raszkové nepomáhá ani poslední rok a půl dlouhé covidové období. Ztrácejí pojem o čase, jejich stav se zhoršuje.

„Když při zákazu návštěv tři měsíce nikoho neviděli, byl to potom šok. Pro ně, ale i návštěvy. Když začaly chodit s rouškami a respirátory, počáteční reakce byly různé. Někteří klienti se báli, reakce jiných byly až úsměvné,“ míní Raszková, podle níž se klienti zcela vážně svých pečovatelů ptali, proč mají náhubek a zda koušou.

Oáza klidu i zábavy. Pustkovec, nejmenší ostravský obvod, má několik "tváří"

„Tito lidé úplně nerozumí ironii a brali to smrtelně vážně. Člověka, jehož znají s úsměvem a se zuby, najedou viděli v roušce. A jediné, co je napadne, že se dává přes ‚čumák‘, je náhubek u psů,“ popisuje asociace některých lidí vedoucí střediska Siloe Ostrava.

Zhoršení stavu rodiny překvapilo

Skokovým zhoršením stavu podle ní byly překvapené i rodiny, které své blízké na rozdíl od ošetřovatelů neviděli průběžně. Příliš nepomáhala ani videokomunikace po internetu.

Najít kvalitní servírku i číšníka je problém, zní z nejstarší hospody v Ostravě

„Pro některé je strašně abstraktní komunikovat s někým přes obrazovku, berou to jako televizi. Nechápou, že je tu možnost zpětné komunikace,“ říká Raszková, jež je ráda za ústup covidu ze scény a která s kolegy musela začít klást důraz na mimické reakce.

„Snažíme se usmívat očima a hlasem. Ani nás pečovatele už klienti rok a půl neviděli bez zakryté tváře. A oni z nás musejí vycítit emoci!“ říká žena, která svým způsobem závidí lidem, jež říkají, že jim v době covidu chybí společnost. „Jsem občas ‚přečlověkovaná‘, ale neměnila bych!“