Jsou nějaké zásady, když si chci pořídit mazlíčka - kočičku do rodiny s malým dítětem?
V první řadě by člověk nikdy neměl pořizovat k dítěti zvířátko s tím, že zvíře bude jen dítěte a má za něj plnou zodpovědnost, takže se o něj musí starat ono samo. Vždy my dospěláci musíme být v povzdáli a trošku tu péči korigovat a pomáhat. Rozdíl tam ale samozřejmě je, pokud je v domácnosti miminko, tak tam kočku může rozhodit pláč, i to, že třeba kočička ztratila pozornost u starších dětí, které už lezou nebo i chodí, ale stále to jsou batolata. Tak je důležité zase hlídat, jestli kočička má dostatek klidných a bezpečných míst a hlídat, aby dítě kočičce, byť nechtěně, neublížilo, protože malé děti mají ještě špatnou motoriku. U starších dětí to zpravidla bývá už v pohodě, protože se s nimi dá už relativně domluvit, co si ke kočičce mohou či nemohou dovolit.
Bláznivé kočky:
Pokud rodina před příchodem potomka kočku má, patrně ji nebude odkládat mimo rodinu. Nicméně na co by měli rodiče myslet, když očekávají potomka a chtějí si pořídit kočku?
A to byste se divil s tím odkládáním. Je spousta nastávajících rodičů, kteří se kočky zbaví, protože čekají rodinu. Někdy k tomu nepřispívají ani doktoři, kteří těhotným ženám říkají, že pokud mají kočku, musí ji dát pryč, aby se nenakazily toxoplazmózou. Což je již vyvrácený nesmysl - ale to je na delší povídání. Zpět k otázce. Každá kočka, které to umožňuje zdravotní stav, by měla být naočkovaná už jen proto, že můžeme spoustu chorob donést domů na botách či oblečení. Ale co se týče toho společného soužití, tak chlupům v puse se člověk asi nevyhne. Ale samozřejmě je dobré to regulovat častějším vysáváním, aby si dítě nestrčilo do pusy nějaký chuchvalec a nezačalo se dávit. Pokud si ale člověk chce pořídit kočičku v momentě, kdy čeká potomka, tak je lepší raději počkat, až miminko trochu povyroste, a to jednoduše z toho důvodu, že koťata potřebují hodně pozornosti stejně jako ta miminka. A taky potřebují vychovávat, což ne každý zvládne v tandemu s miminkem. Pokud si člověk chce pořídit starší kočičku, tak tam je potřeba zase myslet na to, že kočička si už nese nějaké zkušenosti, a tak bude potřebovat nějaký čas a klid na to, aby se u nás zabydlela.
Berme to tak, že doma v rodině jsou malé děti ve věku do cca 10 let. Děti žadoní, že chtějí kočičku. Jak by měli rodiče reagovat?
To je spíše otázka na lidského psychologa. Za mě ale by si rodiče určitě měli promyslet, jestli se o kočičku zvládnou dlouhodobě postarat. Kočička je zvíře, které žije 15 až 25 let a za tu dobu se může stát celá řada událostí. Krmivo stojí peníze, veterina stojí peníze, nedej bože, když kočička potřebuje nějaký složitější zákrok. Také je potřeba zvážit dovolené, kdo se o kočičku bude během dovolené starat, jestli to kočička zvládne. Pokud tyhle všechny faktory člověk zvládne a zvířátku může dopřát plnohodnotný domov, tak za mě berte kočku všemi deseti. Ale já jsem milovník koček a kdybych měla větší byt, tak se pokusím pomoci co největšímu počtu koček. Toto rozhodnutí je na každém rodiči. Na jejich vztahu ke kočkám, na jejich zdravotním stavu. Pokud má někdo těžkou alergii na kočky, tak bohužel kočku mít nemůže. A někdo prostě kočky jen nemůže z nějakého důvodu vystát. Za mě je ale důležité si nevymýšlet, být k dítěti citlivě upřímný a nepodceňovat jejich hlavičky. Pokusit se citlivě vysvětlit, že kočička je živý tvor a třeba teď si nemůžeme dovolit se starat o dalšího člena rodiny.
Ale hlavně, na co by měli lidé myslet při pořízení kočky?
Že je potřeba si velmi dobře vybrat, odkud si člověk zvířátko bere. Bohužel Česká republika je množírenská velmoc, a u takových zvířat člověk sice ušetří na pořizovací ceně zvířete, ale dost často, když naletí těmto podvodníkům, tak pak mnohonásobně více nechá na veterině s nějakými většími či menšími neduhy. Pokud už kočičku doma máme, tak je potřeba myslet, že je třeba mít velký prostorný záchůdek, škrabadlo, které je vysoké a stabilní, ideálně nějaké police na šplhání a dopřát kočce kvalitní stravu.
Dobře, tak pořídíme dítěti kočku. Jakou byste doporučovala? Na co by měli rodiče myslet?
To je velice individuální a záleží na tempu a životním stylu rodiny. Pokud je rodina aktivní, která ráda vyjíždí na výlety, je dobré vybrat si plemeno, které je dobrodružné a na výlety může jezdit s rodinou. K tomu jsou perfektní bengálské kočky. Ty ale zase budou velmi nešťastné v malém bytě s rodinou, která má ráda spíše sedavý způsob života. Tam by se zase více hodila kočička typu Burmila nebo Britská. Tam je to potom detektivní práce. Anebo člověk může vsadit na loterii a udělat dobrý skutek a dát domov nějaké opuštěné kočičce z útulku nebo depozitu.
Co kočka k životu, kromě jídla a pití, potřebuje?
Především své teritorium a své lidi. Byť se to nezdá, kočky si tvoří velmi silné citové vazby ke svým lidem, a tak potřebují hodně jejich péči a blízkost. Pokud je kočka věčně doma sama, samotu špatně snáší a může se stát problémovou.
Máme-li doma miminko, jsou tam nějaké varovné prvky, na co si dát pozor?
Pokud kočka přestane jíst, je stále smutná nebo naopak je stále podrážděná a začne syčet popřípadě sekat, kousat, je to velký varovný signál, že je něco velmi špatně. Tam je potřeba zakročit a začít situaci řešit, protože je kočka zřejmě v depresi nebo ve stresu a neví, jak se z té situace dostat ven.
Doporučujete nějaké úpravy v bytě, když pořizujeme kočku?
Když ji pořizujeme jako kotě, tak úplně ne. Nízký a prostorný záchod a bezpečné místo, kde si může v klidu bez vyrušování odpočinout. Já totiž jsem zastánce toho, že svou kočku poznáme naplno až okolo jednoho roku života, takže se o ní dozvíme, jestli má radši chození po zemi nebo ve výškách, jestli ráda škrábe od sebe, k sobě nebo z vrchu dolů, a podle toho se potom pořizuje kočičí nábytek, aby jej kočka skutečně využívala a byl funkční.
Je třeba si po každém mazlení umýt ruce?
Na mytí rukou by člověk měl dbát především po čištění kočičí toalety, ale to za mě je absolutní samozřejmost. Po pohlazení kočky, pokud nemáte alergii, to nutné není.
