Metody antikoncepce
Metody jsou dvojí. Takový kondom byl známý již v antickém Římě. Používala se například zvířecí slepá střeva a rybí měchýře. Jeho význam stoupá pro ochranu nejen před těhotenstvím, ale i před sexuálně přenosnými nemocemi včetně AIDS. „Mezi mužskou antikoncepci patří také přerušovaný pohlavní styk, neboli coitus interruptus. Jeho spolehlivost je však malá,“ popisuje doktor Roman Kocián, lékař gynekologicko-porodního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku.
Definitivní antikoncepcí je chirurgické uzavření chámovodů – mužská sterilizace. Ženská antikoncepce zahrnuje metody přirozené, založené na stanovení plodných a neplodných dnů, určení termínu ovulace. Takzvanou bariérovou antikoncepci představuje cervikální pesar. „Jedná se o klobouček, který se nasazuje na čípek. Další je možné uvést tzv. vaginální diafragma, tedy gumová membrána nebo také vaginální hubka napuštěná spermicidní látkou. Označuje se též jako ženský kondom,“ upřesňuje doktor Kocián a pokračuje: „Existuje také ranní pilulka, kterou žena užije jednorázově po nechráněném pohlavním styku. U nás se používá Postinor.“ Pro manželské páry, které si nepřejí mít další děti je řešením chirurgická antikoncepce nebo-li sterilizace.
Antikoncepce pro kojící
close
zoom_in
Samostatnou kapitolu představuje antikoncepce pro kojící maminky. Období po porodu je v naší populaci považováno z pohledu pohlavního styku za tabuizované. Kojení je přirozenou antikoncepční metodou. Vysoké hladiny hormonu prolaktinu zabrání ovulaci, tedy uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Je metodou málo účinnou, užívanou převážně ve třetím světě. Vyžaduje, aby žena kojila intenzivně minimálně desetkrát denně, z toho alespoň jednou v noci. V našich podmínkách ale přikládají matky dítě k prsu většinou čtyři až šestkrát denně. „V současné době existují pro kojící matky snadno dostupné možnosti antikoncepce.
Za velmi vhodné jsou považovány tablety obsahující pouze jeden hormon - gestagen. Minipilulka je vyráběna pod názvem Cerazette, k dostání je i podkožní implantát obdobného chemického složení - Implanon. U kojící ženy možno aplikovat po šestinedělí. U nekojící po třech až šesti týdnech od porodu,“ vypráví doktor Kocián. Kombinovaná hormonální antikoncepce, tzn. že obsahuje dva hormony - estrogen a vestaven, vhodná není. Může nepříznivě ovlivnit produkci a složení mateřského mléka a růst novorozence.
Kondom je pro kojící matky, respektive jejich partnery velmi dobrou bariérovou metodou antikoncepce. „Alternativou je i nitroděložní tělísko Mirena, uvolňující nízké dávky hormonu levonorgestrelu. Může být zavedeno bezprostředně po porodu placenty, po císařském řezu, nebo do 48 hodin po porodu,“ dodává na závěr doktor Kocián.
