Pro přiblížení povánočního osudu stromků se Deník vypravil na reportáž s pracovníky společnosti OZO Ostrava, která má svoz vánočních stromků na starosti. „Tak tady je ten nový závozník," vítají mě v kabině pánové Karel a Stanislav.

Projet všechny ulice v přiděleném úseku, zastavit u každé popelnice, posbírat stromky a naházet je do auta, kde se slisují. Tak v povánočním období vypadá jejich denní rutina. Dnes mají na starosti „vyčištění" Přívozu.

Poprvé zastavujeme. Závozník Stanislav Wija vyskakuje a jde nakládat dnes už několikátou várku stromků. Řidič Karel Nohel mi zatím představuje, na jakém principu fungují. „V Ostravě máme na svoz stromků určené dva lisovací vozy. Každý den jezdíme v přiděleném obvodu a v dalších týdnech trasy opakujeme. Nejhorší to je pro kolegu závozníka, jeden stromek váží od jednoho do pěti kil. A že se jich nahází," povídá řidič s tím, že nejhorší je s lisovacím vozem jezdit v úzkých ulicích centra města.

Vánoční stromky sváží společnost OZO Ostrava dlouhodobě vždy v průběhu ledna, loni takto svezla na skládku celkem 35 tun stromků. „Letos je sesbíráváme od 4. ledna do konce měsíce. Obyvatelé ostravských sídlišť už si je ke kontejnerům zvykli odkládat. Důležité ale je, aby je s ohledem na jejich další využití řádně odstrojili," nabádá Vladimíra Karasová z OZO Ostrava.

Až tři tuny denně

Dozvídám se, že do lisu se vejde obsah deseti velkých kontejnerů, což je v přepočtu na kusy orientačně tisícovka stromků. „Nejvíce jich sesbíráme pochopitelně na velkých sídlištích na Jihu a v Porubě, kde to můžou být až tři tuny denně. Tady v centru tak jeden a půl tuny," říká Karel Nohel s tím, že v těchto dnech je v ulicích asi nejvíce stromků.

„Nejvíce je jedliček a smrčků, boroviček už méně. Nejhorší to je v mrazu, za deště, nebo když jsou stromky zapadané sněhem, to jsou dvakrát těžší. Kolikrát už jsem se spletl a ze sněhu jsem rval živý stromek," směje se závozník Stanislav Wija, který se zrovna vrátil z další „lítačky" na trase popelnice lisovací vůz.

Pro zvěř v žádném případě

Po čase mají pánové rajon vyčištěný, a tak míříme do kompostárny v Hrušově. Zde slisované stromky vykládáme a míří do drtiče. V žádném případě nesmí přijít do lesa nebo zoologických zahrad jako potrava pro zvířata. „Stačí jeden zapomenutý háček na větvích a je zle," potvrzuje slova zoologů pan Stanislav.

Dnes pánové na jeden zátah svezli 1,52 tuny vánočních stromků. „Toto množství trvá podrtit tak 10 až 15 minut, je to tady jedna velká rutina," říká strojník Michal Augustin, který v hrušovské kompostárně mezi haldami slisovaných dřevin obsluhuje drtič. Podle Vladimíry Karasové, vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy společnosti OZO Ostrava, budou podrcené stromky během vegetační sezony přidávány k trávě a listí, z nichž se vyrábí kvalitní kompost a zeminový substrát. Rozhodně tedy nepřijdou vniveč.