Žijeme v době, kdy se znesvěcování soch stává normou. Když aktivisté psali hesla na maršála Koněva, byla motivace jasná. Postkomunistické země v podobných památnících vidí rozpínavost sovětského impéria. Stejně dopadly sovětské pomníky na Ukrajině, Slovensku, Polsku i Bulharsku.

Když se v západním světě rozmohly útoky na sochy historických osobností typu Churchilla nebo Kolumba, provázela to kreativita huráhistoriků, kteří stále rozšiřují seznam soch vhodných k ničení a hanobení.

V červnu novinky.cz zveřejnily článek „Znesvěcování soch? Nikdo není bez hříchu. Které sochy jsou v Česku na ráně?“ V něm se fotografie soch objevily vedle sporných činů sv. Václava, Karla IV, Jana Žižky, K. H, Borovského, TGM nebo Bedřicha Smetany.

Smetanovi vyčetli, že prosazování vlastních oper byla nefér konkurence vůči ostatním talentovaným českým skladatelům. Zapomněli dodat, že Smetana v Prodané nevěstě bagatelizuje obchod s lidmi. Mařenka prodaná za tři sta zlatých koktavému prosťáčkovi Vaškovi není nic jiného než prodej severokorejských nevěst hrbatým pajdavým Číňanům, kteří marně shánějí manželku.

Kdo z tragických osudů prodaných nevěst dělá komickou operu, zaslouží barvou do ksichtu a ne sochu. Nebo vás napadá jiný motiv vandalství na Bedřichu Smetanovi?