Ten vzpomíná na začátky muzea. „Měl jsem od lidí doma ve sklepě hodně materiálů, proto jsem se rozhodl nastěhovat je do uvolněné místnosti ve zdejším kulturním domě. Bylo to v roce 1997,“ řekl Melichařík. Během let se muzeum rozšířilo do dvou místností. K vidění zde jsou například kameninové nádoby, dřevěné nářadí a nástroje, staré obrazy a mnoho kronik všech spolků v obci. V muzeu jsou však vidět i opravdové skvosty.

„Třeba staré dřevěné dveře, které mají na zámku datum 1358, starý spolkový prapor organizace DTJ, dále nejstarší písemné zmínky o Skalici z roku 1305, které nám zde věnovali bývalí faráři. Zajímavosti je, že v obci je zděný kostel, přestože v okolí byly jen dřevěné kostelíky,“ prozradil Melichařík

Do muzea chodí na prohlídky děti z okolních škol, někdy i studenti pro listiny ke studiu z minulosti Skalice. Dětem se nejvíce líbí malé drobné věci, které se dříve používaly – jako kapesní hodinky na klíč, papírová platidla od první republiky po dnešek, přívěsky, odznaky, medaile a podobně. Ve vitrínách a po zdech muzea jsou fotografie celých rodů významných osobností Skalice.

„Byl to především slezský písmák Jaroslav Ludvík Mikoláš ze Záhoří a rodem z Raškovic, dále farář Faldyna, učitel ve Skalici, který pocházel z Vyšších Lhot Karel Rusina, Čeněk Gardelka, který zde založil pěvecký skalický sbor vesměs učitelů, dále pak kulturní pracovníci, ovocnáři a lidumilové jako Jaroslav Skalický, Josef Maršálek a další,“ vypočetl Melichařík.

Muzeum ve Skalici je otevřeno první neděli v měsíci od 13 do 17 hodin, ale po předchozí domluvě je možno jej navštívit i v jiné dny.

VILÉM VLK