Zub starý 130 tisíc let. Objev v Laosu by mohl poodhalit záhadu denisovanů

Vědci se domnívají, že zub patřil mladé ženě, která žila nejméně před 130 tisíci lety a pravděpodobně patřila právě k denisovanům. 

Spodní stolička je prvním fosilním důkazem, který denisovany umisťuje do jihovýchodní Asie, a může pomoci rozluštit záhadu, která dlouho vrtala hlavou odborníkům na evoluci člověka.

Odkaz tajemných denisovanů: jedni dnešní lidé se jim podobají více nežli ostatní

Jediné fosilie denisovanů byly dosud nalezeny pouze v severní Asii - ve stejnojmenné jeskyni Denisova v sibiřském pohoří Altaj v Rusku. Genetické důkazy však archaické lidi nejvíce spojují s místy mnohem jižněji, a to na území dnešních Filipín, Papuy-Nové Guineje a Austrálie.

„Nález konečně dokazuje, že denisované se pravděpodobně vyskytovali i v jižní Asii. A podporuje výsledky genetiků, kteří tvrdí, že moderní lidé a denisované se mohli setkat v jihovýchodní Asii,“ uvedl autor studie Clément Zanolli, výzkumný pracovník v oboru paleoantropologie z CNRS, francouzského Národního centra pro vědecký výzkum a univerzity v Bordeaux.

Zub jako černá skříňka

Archeologové objevili zub v místě známém jako jeskyně Cobra, 260 kilometrů severně od hlavního města Laosu Vientiane, kde byly v roce 2018 zahájeny vykopávky. Studie, která byla v úterý zveřejněna v časopise Nature Communications, odhaduje stáří stoličky na 131 až 164 tisíc let, a to na základě analýzy jeskynních sedimentů, datování tří zvířecích kostí nalezených ve stejné vrstvě a stáří horniny, která fosilii překrývá.

„Zuby jsou v podstatě takové černá skříňka každého jedince. Uchovávají mnoho informací o jeho životě a biologii. My, paleoantropologové, jsme je vždy používali k popisu druhů nebo k jejich rozlišení. Takže jsou pro nás velmi užitečné fosilie,“ řekl Zanolli.

Srovnávání dávných čelistí

Vědci porovnali zaoblení a prohlubně na zubu s jinými zkamenělými zuby patřícími archaickým lidem a zjistili, že se nepodobá zubům patřícím Homo sapiens nebo Homo erectus - pravěkému člověku, který jako první chodil vzpřímenou chůzí a jehož pozůstatky byly nalezeny po celé Asii. 

Záhadní předci. Vědci objevili nejstarší fosilie denisovanů, poprvé i s nástroji

Jeskynní nález se totiž nejvíce podobal zubu nalezenému v čelisti denisovana, který byl nalezen na Tibetské náhorní plošině v okrese Sia-che v čínské provincii Kan-su. Podle autorů je možné, i když méně pravděpodobné, že by mohl patřit neandrtálci.

„O zubu můžete přemýšlet, jako byste cestovali do údolí mezi horami. Uspořádání těchto hor a údolí je pro daný druh velmi typické, stejně jako je tomu u zubů různých druhů pravěkých lidí" vysvětlil Zanolli.

Denisované a Homo sapiens

Analýza některých bílkovin ve sklovině ze zubu naznačila, že patřil ženě. Denisovanská DNA žije v některých lidech dodnes, protože jakmile se naši předkové z rodu Homo sapiens setkali s denisovany, měli s nimi sex a rodili děti, tento fenomén genetici nazývají příměsí.

Matka neandertálka, otec denisovan. Vědci našli prvního hybrida obou druhů

To znamená, že analýzou současných genetických dat můžeme nahlédnout zpět do lidské historie. Předpokládá se, že k „přimíchání“ došlo před více než 50 tisíci lety, když se moderní lidé stěhovali z Afriky a pravděpodobně se střetli jak s neandrtálci, tak s denisovany. Ukázalo se však, že je obtížné přesně určit, kde k tomu došlo - zejména v případě denisovanů.

Pochybnosti jsou na místě

„Jakýkoli přírůstek do skromných fosilních nálezů homininů z Asie je vzrušující zprávou,“ řekla CNN Katerina Douka, odborná asistentka archeologie na katedře evoluční antropologie Vídeňské univerzity. Na výzkumu se nepodílela. 

Ona sama by však ráda viděla více rozsáhlejších důkazů o tom, že je zub skutečně denisovanský. „Existuje řetězec předpokladů, které autoři přijímají, aby potvrdili, že jde o denisovanskou fosilii,“ řekla.

„Skutečnost je však taková, že nemůžeme vědět, zda tato jediná a špatně zachovalá stolička skutečně patřila denisovanovi, hybridovi nebo dokonce neznámé skupině homininů. Dost možná je to denisovan a já bych byla ráda, kdyby byl, protože by to bylo naprosto skvělé. Ale je třeba mít jistější důkazy,“ pokračovala. 

Člověk se křížil i s pravěkým duchem. Velký objev potvrdila umělá inteligence

Douka uvedla, že při posuzování laoského zubu jako denisovanského se vědci v této studii hodně spoléhali na srovnání s čelistí nalezené v Siahe. Nicméně původ čelisti, ačkoli ji mnozí považovali za denisovanskou, není stoprocentně ověřena. Ze zkamenělé čelisti nebyla totiž získána žádná DNA, pouze drobné bílkovinné důkazy. 

Složitá identifikace

„Každý, kdo se zabývá touto skupinou homininů, kde stále zůstává mnoho zásadních otázek, chce přidat nové tečky na mapu výskytu této skupiny. Potíž je spolehlivě identifikovat jakoukoli fosilii jako fosilii denisovana,“ uvedla. „Tento nedostatek spolehlivých biomolekulárních dat však významně snižuje dopad a význam tohto nového nálezu a je připomínkou toho, jak obtížné je pracovat v tropech.“

Autoři studie konstatovali, že mají v plánu pokusit se ze zubu extrahovat starověkou DNA, což by, pokud by to bylo možné, poskytlo jasnější odpověď, zkomplikovat a prodloužit práci jim ale může výše zmiňované teplé klima.

Tajemství čelisti. Denisované dokázali žít v extrémních podmínkách, díky genu

Výzkumný tým také plánuje pokračovat ve vykopávkách v dané lokalitě po nucené přestávce způsobené pandemií. Doufají v další objevy dávných lidí, kteří v oblasti žili. „V takovém prostředí se DNA vůbec dobře neuchovává, ale uděláme, co bude v našich silách,“ uzavřel spoluautor studie Fabrice Demeter, odborný asistent v dánském centru geogenetiky Lundbeckovy nadace.