Do lesa zanést jablíčka zvířátkům, zapálenými prskavkami přivolat venku Ježíška, pak usednout ke stolu se svými nejbližšími, dát si smaženého kapra s bramborovým salátem a užít si kouzlo Štědrého večera. Tradiční české Vánoce se všemi zvyky a atmosférou se dají oslavit doma, ale i stovky kilometrů daleko. I na rakouském ledovci, kam s rodinou vyrazila Alexandra Dedková, trenérka volejbalistek Sokola Frýdek-Místek.
„Ze všech svátků mám Vánoce nejraději, jsou pro mě rodinným svátkem. U nás to není o dárcích, i když ty k nim patří a děti se na ně těší, ale spíš o klidu a pohodě, všichni jsme pohromadě a je nám krásně," svěřila se maminka dvou synů.
„K Vánocům patří sníh. Když jsme zůstali doma a byly blátivé, úplně pro mě ztratily kouzlo. Možná i proto rádi jezdíme ven, kde se to třpytí a je to sněhové," vysvětlila jeden z důvodů, proč svátky netráví v Ostravě, kde bydlí. Dalším jsou její ratolesti, které stojí na startu svých sportovních kariér sedmnáctiletý Jiří hraje basketbal v Nové huti, devítiletý Václav fotbal za Vítkovice.
close
zoom_in
„Všichni rádi lyžujeme, ale musíme se přizpůsobit tréninkovému procesu Jiříka. Jindy bychom se na hory nedostali, proto jsme zvolili tuto variantu," dodává bývalá hráčka Ostravy, Frenštátu a Frýdku-Místku, která prožívá svou pátou trenérskou sezonu.
Ve sportování oba syny podporuje. „Jiřík trénuje s muži Nové huti, v minulé sezoně za ně nastoupil v Mattoni NBL, ale to bylo výjimečně. Pravidelně hraje národní ligu za VŠB a ve své kategorii i v U19 je v české reprezentaci, s U16 se stal vicemistrem Evropy. Jsem na něj hrdá, že něco dokázal. Nastupoval v základu a hrál dobře, do Pardubic jsem denně jezdila fandit," chválí basketbalové křídlo jeho matka. „Vašíka zase hodně baví fotbal, je do toho zažraný a taky mu to jde," oceňuje stejně i výkony mladšího syna.
Na sjezdovce tráví rodina Dedkových už šesté Vánoce. Pokaždé jinde v Rakousku, Itálii, San Marinu. Letošní na ledovci Stubai. „Štědrý večer je úplně normální," říká Saša, jediná žena trenérka v české volejbalové extralize. „Jezdí s námi i můj starší bratr Zdeněk se svým třináctiletým synem Adamem, párkrát byla i mamka, takže v podstatě celá rodina," těší se na chvíle v kruhu blízkých.
„Všechno vezeme s sebou, včetně stromečku a dárků. Doma necháme jen ty největší, nebo si je dáme předem. O kapra se stará bratr, ale největší problém je bramborový salát udělat ho tam, nebo tady?"
Svátky zahájí měsíc před Štědrým dnem. „Slavíme advent, takže čtyři týdny před Vánocemi vyzdobím byt i stromeček, na který si každý musí pověsit jednu baňku, a já to pak dodělám. Potom už začnou přípravy na Vánoce," přibližuje jeden z rodinných obyčejů.
„Nejsem typ, který musí mít třicet druhů cukroví. Máme tak čtyři pět, něco upeče mamka. Chceme mít klid a pohodu, a ne se uhonit," tvrdí Saša s tím, že v letošní sezoně volný čas mezi tréninky a zápasy ani moc neměla.
A nabitý program jí ještě víc zkomplikovali synové. „Snědli mi celou várku cukroví, takže jsem musela péct znovu," prozradila na své děti. „Jen vanilkové rohlíčky a linecké, ty jsou nejlepší," brání se Jiří, student sportovního gymnázia. „Dřív mi pomáhali třeba vykrajovat linecké, teď přijdou a sní mi těsto, ale jsou to kluci," směje se Saša a dodává, že Vašík jí při pečení rohlíčků letos dělal společnost a pouštěl koledy. „Říkám jim, že z jejich dětství si budu pamatovat jenom větu: Já mám hlad. To je moje heslo," tvrdí s nadsázkou a dodává, že sousedé v domě ji poznávají podle čtyř tašek jídla.
Vaření má na starosti i na horách. „Jsem tam já a pět chlapů. Jsou naučení, že to nebude nějaké vyvařování, ale kýbl špaget třeba s kuřecím masem jenom rychle osmaženým. To ještě jde, ale nejhorší jsou snídaně, namazat tolik rohlíků… A když pak přijdeme k lanovce, starší syn hodinu po snídani řekne: Mám hlad. Tak vytahuji z kapes tyčinky a oni se cpou. Nahoře naštěstí bývá restaurace, tak si dají třeba hamburger a na chvíli je klid. Hlavně musím nasmažit dost řízků na cestu do Rakouska a dobře schovat vánočku," plánuje volejbalová trenérka a vrchní kuchařka výpravy.
A jak bude daleko od domova probíhat Štědrý den? „Když jsme na chatě v Beskydech, chodíme ráno do lesa dát něco zvířátkům do krmelce. I v cizině pro ně vždycky necháme někde aspoň jablíčko. S lyžováním končíme o něco dřív, před večeří vyjdeme ještě ven, zapálíme prskavky a voláme Ježíška," popisuje průběh 24. prosince.
K večeři mají českou klasiku. Bramborový salát, který nachystají den předem, smaženého kapra a hrachovou polévku. Rodina dodržuje i staré vánoční tradice. „Rozlouskneme oříšek, jestli jsme zdraví, rozkrojíme jablíčko, ať je tam hvězdička. Máme zvyk, který jsem převzala od mamky a ona od babičky, že všechno, co je na stole, se musí ochutnat. Dáme si kousek chleba se solí, vánočku s medem, ovoce i cukroví a během jídla nesmí nikdo odejít."
close
zoom_in
Bratr pak zazvoní na zvoneček a všichni jdou ke stromečku. „Dárky u nás nosí Ježíšek a přichází komínem. A protože je nás hodně, bývá jich docela velká kupa, takže nikdy nestihneme pohádku v televizi. Večer posedíme, dáme si vínko a povídáme si. Jsme spolu, nikam nespěcháme, nemáme tréninky, školu, práci. Je to pohoda a klid. Pak se třeba jdeme ještě projít ven. Záleží na počasí, když vyjde hory, sníh a jasná obloha s hvězdičkami, to je prostě luxus," těší se na kouzelnou noc na ledovci.
Ráno si Dedkovi zase nazují lyže. „V cizině je většinou velký svátek až 25. prosince, ale vleky jezdí, sjezdovky jsou prázdné a my svištíme dolů. Další den už se většinou vracíme domů, čekají nás tréninky, ale na Silvestra vyrazíme znovu do hor," prozradila Saša s tím, že letošní přelom roku celá rodina stráví v Krkonoších.
Los zbývajících kol
16. kolo: Slavia Praha – Prostějov, Frýdek-Místek – Olymp, Olomouc – SG Brno, Přerov – Šternberk, KP Brno – Ostrava.
17. kolo: KP Brno – Slavia, Ostrava – Přerov, Olomouc – Šternberk, SG Brno – Frýdek-Místek, Olymp – Prostějov.
18. kolo: Slavia – Olymp, Prostějov – SG Brno, Frýdek-Místek – Šternberk, Olomouc – Ostrava, Přerov – KP Brno.
Jak dál?
Po odehrání základní části se celky rozdělí do dvou skupin. Ve skupině I budou hrát týmy, které se umístily na 1. – 5. místě. Skupinu II pak budou tvořit celky na 6. až 10. místě. Výsledky ze základní části se započítávají. Po odehrání druhé části (hraje se opět dvoukolovým systémem), přijdou na řadu boje play off, do kterých postupují všechna družstva skupiny I a družstva na 1. – 3. místě skupiny II. Play off se hraje systémem (1-8, 2-7, 3-6 a 4-5). Čtvrtý celek skupiny II zakončí sezonu na deváté pozici, pátý pak sehraje ještě baráž o postup do Uniqa extraligy žen pro příští soutěžní ročník.
