Brzy nato si v zimě odskočila k běžkám a jezdila lyžařský orientační běh. Tam se dostavily první větší úspěchy. V loňském roce zažila atmosféru juniorského mistrovství světa, kde obsadila 28. místo. V tomtéž roce ještě stihla vyhrát Mistrovství České republiky na klasické trati a získat dvě druhá místa ze štafet a sprintu.

Zdánlivé neštěstí může v konečném součtu znamenat výhru. To platilo i v Evině případě, když se kvůli zdravotním problémům musela vzdát orientačního běhu. Jako náhradu si totiž vybrala mountain bike orienteering (MTBO, orientační závody na horských kolech). Letošní sezona bude její čtvrtá v sedle horského kola, ale výher už má nespočet a na další si brousí zuby. Juniorské mistrovství světa v MTBO je za dveřmi, tak uvidíme, zda nějaký kov Evě zacinká i tam.

Máte tak široký sportovní záběr, co je nyní vaše hlavní disciplína?

Teď je můj hlavní sport MTBO, tedy orientační závody na horském kole. Ale už asi od sedmi let jsem běhala orientační běh a postupem času k tomu přibyl lyžařský orientační běh. Byl to doplněk v zimě, abych nemusela běhat celý rok. Začal mě bavit, a tak jsem si řekla, že se mu začnu věnovat naplno.

Potom jsem zjistila, že v létě k běžkám bude lepší kolo. Dozvěděla jsem se, že existuje MTBO a tak jsem to vyzkoušela. Šíleně mě to nadchlo a už jsem u toho zůstala a letošní rok to bude má čtvrtá sezona.

.

To jsou všechno docela neznámé sporty, jak jste si k nim našla cestu?

No, rodiče za tím nestáli, jak bývá zvykem, ale začala jsem tak, že byl nábor na pěší orienťák, tak jsem zkusila dělat ten. Jenže potom se objevily problémy s kotníky a koleny a já hledala náhradu. Napadly mě běžky a potom v létě jsem si k nim vzala právě kolo. A u toho jsem už zůstala. Jinak povědomí lidí o těchto sportech se lepší a konkurence roste. Třeba příští rok na zimní olympiádě mají být běžky jako ukázkový sport, tak uvidíme, jestli se uchytí.

Takže rodiče nesportovci a dcera tak aktivní. Změnil se jejich postoj ke sportu vašim aktivním způsobem života?

Jo, jo, změnil. Taťka teď běhá se mnou. Jinak samozřejmě museli změnit svůj postoj už jen kvůli mé finanční podpoře. Ta tedy rozhodně není malá, protože jen kolo mě vyjde na pár desítek tisíc ročně. A kde jsou ještě běžky, cesty na závody, oblečení a takové ty nutné věci. Občas tedy rodiče nadávají, že je to drahá sranda, ale když mě to baví (směje se).

Ale s takovými skvělými výsledky už o vás musí mít zájem i sponzoři, nebo ne?

Tak sponzoři se nějak nehrnou, ale třeba až se rozhovor otiskne… (směje se). Ale jsem v juniorské reprezentaci, takže to finanční zatížení není tak veliké, jako v začátcích. Jezdím na více soustředění, které mi proplácí, a také cesty na závody. Vždycky se to finančně dá nějak zvládnout, a když máte nějaké úspěchy, hned vás stáhnou do reprezentace a tam se o vás už celkem dobře postarají.

.

Na mezinárodních závodech bojujete za české barvy, ale který tým je jinak vaším domovským oddílem?

S oddílem je to trochu složitější. Jelikož mám víc disciplín, tak i oddílů je víc. Když běžím orienťák nebo lyžařský orienťák závodím za SK při Sportovním gymnáziu Vrbno pod Pradědem. A na MTBO jsem u ostravského klubu Lepus.cz. Strašně mi ještě pomáhá Tandem Rucki, který mi dělá zdarma servis kola, což má na můj výkon jistě nemalý podíl zásluhy.

Letos vám bude devatenáct let, znamená to přechod do kategorie žen?

Naštěstí ještě ne, ale čeká mě to za dva roky. Teď jsem ještě v juniorkách, ale v roce 2011 jsem vyhrála celkové pořadí Českého poháru MTBO v kategorii D20 juniorky, i když věkově jsem spadala ještě do kategorie dorostenek. Tak doufám, že i přechod z juniorek do žen, bude tak úspěšný. Ale jsem realista, takže raději ještě potrénuji, aby ten propad nebyl tak hrozivý.

Kdy si vůbec najdete čas na trénink, když jste přes týden ve škole?

Přes týden jsem sice ve škole, ale jelikož studuji na Sportovním gymplu ve Vrbně, je to s tréninkem bez problémů. Jsem v tréninkové skupině Richarda Klecha, se kterým trénujeme každý den. Spíše v zimě trénuji s jeho tréninkovou skupinou a na léto mi píše plán trenér z reprezentace.

Na školu bychom úplně zapomněli, jak se vám daří na poli studijním?

Za pár týdnů mě čeká maturitní zkouška, tak se nechám překvapit, jak se mi bude dařit (usmívá se). Ne, výsledky jsou dobré na to, kolik hodin ve škole strávím. Díky časové vytíženosti, kvůli sportu ve školních lavicích moc nepobývám, ale škola mi jako každému sportovci vychází maximálně vstříc.

Mám individuální studijní plán a bez výborného přístupu učitelů a trenérů bych určitě nebyla tam, kde jsem teď. Jinak se hlásím na vysokou školu do Ostravy a do Brna na obor fyzioterapie, takže u sportu zůstanu i ve škole.

Takže v nejbližších dnech budete ležet v knížkách a na kolo se moc nedostanete. Ale určitě vás letos čeká nějaká soutěž, ke které směřuje vaše příprava?

Mým cílem pro letošní rok je přivést nějaké medaile ze štafet, a když se poštěstí i medaili z jednotlivců z Evropského poháru a juniorského mistrovství světa v MTBO. Takhle to zní moc pěkně, ale budu muset ještě hodně natrénovat, aby se to splnilo.

A pokud bychom se koukli dál do budoucnosti, kde byste se ráda viděla?

Určitě se vidím na kole (smích). Dál se věnovat MTBO a pokud to okolnosti a zdraví dovolí, dostat se do reprezentace dospělých a i v této kategorii dovézt nějaké medaile z mistrovství světa. Takže cíle to nejsou nízké, ale ani nedosažitelné.

.Eva Haltof
Narozena: 15. 7. 1994 v Třinci
Disciplíny: Orientační běh, lyžařský orientační běh a MTBO

Škola: Sportovní gymnázium Vrbno p/P (letos maturuje)
Oddíly: SK při SG Vrbno (orientační běh, lyžařský orientační běh), Lepus.cz Ostrava (MTBO)

Trenér: Richard Klech
Největší úspěchy: 1. místo Evropský pohár v Rusku MTBO dorostenky, 1. místo MČR klasická trat v LOB (lyžařský orientační běh), 1. místo v celkovém pořadí Českého Poháru v MTBO juniorky.

Zuzana Němcová