Abychom si rozuměli: Mička září v dorostenecké soutěži. Už však trénuje také s Opavou, druhým celkem Kooperativa NBL, již táhnou členové národního týmu Václav Bujnoch nebo Jakub Šiřina. Druhý jmenovaný se ukázal i na loňském světovém šampionátu v Číně, kde Češi skončili šestí.

„Jde o obrovskou zkušenost. Alespoň si osahám, jaké to je hrát proti dospělým chlapům, kteří jsou úplně jinde než moji vrstevníci. Jsou fyzičtější a ve všech aspektech lepší. Je proto třeba pořádně zapojit hlavu, ne všechno jen tlačit na sílu,“ přiblížil sedmnáctiletý mládežnický reprezentant.

Pozor: onemocnění COVID-19 veškeré „sešlosti“, k nimž patří i program vrcholových sportovců, dočasně přerušilo. „Ano, míč jsem naposledy držel před dvěma týdny. Snažím se nicméně udržovat sám. Trénuju vyloženě „na pocit“: chodím běhat, doma pak každý den posiluju,“ prozradil Mička.

Nezbývá mu nic jiného. Nejvyšší soutěž už zbytek ročníku z preventivních důvodu zrušila, přičemž se dá očekávat, že mládežnická bude následovat. „Ze situace jsem smutný, ale co naděláte. Spíše se bojím o své blízké, především o babičky. Sám se snažím to tolik neprožívat a makat,“ prohlásil.

Svou svědomitostí potvrzuje, že je v mládeži „úkazem“, jichž není mnoho. Všimli si i jinde: už nyní má Mička sponzora, když spolupracuje s ostravským fitcentrem Performance Power Center.

Ve stopách Satoranského?

Podle FIBA agenta a právníka Tomáše Chlebuse z agentury CZ – PL Consulting je navíc ve hře zahraničí. Konkrétně? Španělsko, byť detaily neznáme. Můžeme jen spekulovat: 201 centimetrů vysoký hráč by mohl jít ve stopách opory reprezentace Tomáše Satoranského, jenž před přesunem do NBA působil v Seville či hvězdami nabité Barceloně, případně Víta Krejčího, naděje Zaragozy.

Ostravský talent má podobné cíle: „Barcelona je mojí vysněnou destinací. Nejen z basketbalového hlediska, tamní liga je nejlepší v Evropě, ale i lidského. Díky takové šanci bych se osamostatnil a naučil se nový jazyk.“ Španělštinu se, mimochodem, šprtá už nyní. Štěstí přeje připraveným…

Ostravská pouta

A ještě jedna zajímavost. Mička si letos ve Snakesu pod trenérem Patrikem Smažákem, někdejším hráčem Děčína, Kroměříže či Brna, připisuje 18,9 bodu a 12,2 doskoku na zápas. Vyrostl nicméně na sousedním Gymnáziu Hladnov, které bývalo mládežnickým působištěm i u nymburského Jaromíra Bohačíka.

Trenér Patrik Smažák o Janu Mičkovi:
„Honza je obrovský talent s výbornou rukou a – na svou výšku – hlavou rozehrávače. Vidím ho na pozicích tři, možná dvě, ještě na sobě ale musí zapracovat. Je nutné, aby se zpevnil a zlepšil atletičnost i obranu menších hráčů. Na druhou stranu má vysoké sebevědomí a povahu vítěze.“

Ten je dalším členem úspěšné „čínské“ party, v letošní sezoně pak navíc pomohl Středočechům ke statutu nejlepšího celku prestižní Ligy mistrů po základní části soutěže. „Chtěl bych, aby si jednou lidé spojovali Hladnov i se mnou. Kvůli klubu i jeho trenérovi, panu Sklenářovi,“ zasnil se Mička.

Co dodat? V nadějném rozletu Mičkovi brání pouze nemilá současnost. Kromě rušení tuzemských soutěží může přijít i o letní mistrovství Evropy do 18 let, které má na přelomu července a srpna pořádat turecká Konya. „Jsem v širší nominaci, ale jestli turnaj bude, nebo ne, nikdo neví,“ řekl.

A připomněl: „Pro mě je důležité jediné: pracovat na sobě. I trenéři mi říkají, že fakt, že se mi letos dařilo, neznamená, že mám vyhráno. A já s nimi souhlasím.“

Přinese mu tvrdá dřina vysněné angažmá? Snad ano, ostatně: kvalitních českých basketbalistů není v zahraničí nikdy dost.