„Lukáš se zranil, mám takový dojem, při přípravném duelu ve Dvoře Králové. Po absolvování dvou operací s námi začal trénovat na začátku sezony. Koleno ale ještě nesneslo plnou zátěž, takže Lukáš dával spíš přednost posilování a rekonvalescenci. Záleželo čistě na něm, kdy se bude na hřiště chtít vrátit. Před zápasem s Lovosicemi jsme se jej zeptali a on s nominací souhlasil. Co se týče jeho výkonu, tak si myslím, že na to, že ostrý zápas nehrál hodně dlouho, tak si nevedl vůbec špatně. Samozřejmě bylo poznat, že si se spojkami ještě tolik nerozumí, ale pevně věříme, že bude v bojích play-out naší velkou posilou,“ přeje si asistent frýdecko-místeckého trenéra Petr Mazur.
Na hřiště jste se vrátil po více jak roční pauze. Jak se vám hrálo?
Před utkáním jsem měl trochu strach aby mi koleno vydrželo. Také v tom byla trochu tréma, jelikož jsme hráli před domácím publikem. Hodně mi ale pomohli kluci v kabině. Tým byl na utkání hodně nažhavený, takže mě to tak nějak vtáhlo do děje a už jsem v průběhu hry nad tím neuvažoval. Mé pocity jsou po utkání dobré.
Začátek utkání vám proti Lovosicím vyšel, jenže vydrželi jste pouze úvodní čtvrthodinku. V čem se to zlomilo?
Ono se to spíše zlomilo až ve druhé půli, kdy jsme nastoupili s hrou na dva pivoty a tam jsme trošku začali ztrácet míče. Lovosičtí nás trestali po rychlých brejcích a jejich náskok brzy narostl na rozdíl pěti branek. To se už potom těžko dohání.
Myslíte si, že jste na Lovosice měli?
To určitě.
Nyní vás čeká několikatýdenní přestávka, pak přijdou na řadu boje o udržení a vy do nich půjdete s jedním bodem. Co očekáváte od soubojů v play-out?
My do těch zápasů půjdeme naplno a uděláme všechno proto, abychom neskončili na poslední příčce. Sestup si vůbec nepřipouštíme, vždyť házená již má ve Frýdku-Místku své jméno a my musíme bojovat až do konce.
Za hosty se hodně prosazoval Miler, který vám nasázel deset branek. Jak těžko se takový hráč brání?
Přiznám se, že mě jeho produktivita hodně překvapila, on nikdy tolik nestřílel. Tímto mu k jeho výkonu gratuluji, dnes se mu opravdu dařilo.
Ve 36. minutě jste vyhledal pomoc maséra, co se vám stalo?
Začaly mě do levého ramene chytat křeče a nemělo se to na ústup, takže jsem zašel za našim masérem a poprosil jej o pomoc. Na chvíli bylo fajn, ale i když se to místy vracelo, tak to nebylo nic vážného.