„Bude to přesně prvního března. Mám to před sebou, jako by to bylo včera, když jsme tehdy s tátou a bráchou přišli do frýdlantské sokolovny," vzpomíná na své herní začátky úspěšná hráčka. „Zní to až neuvěřitelně, že se stolnímu tenisu věnuji tak dlouhou dobu. Ale pořád mě moc baví," dodává.
Jejím prvním trenérem byl otec. „Táta dělal ve škole s panem Kotkem, který v té době šéfoval frýdlantskému oddílu stolního tenisu. A tak se nějak stalo, že jsem se dala na tento sport," vzpomíná Hrachová: „Asi po roce a něco jsme začali s tátou dojíždět do nedalekých Vítkovic, kde jsem vlastně strávila podstatnou část své kariéry."
Udělat pak netradiční zpověď takhle úspěšné sportovkyně mě klidným zrovna nenechalo. Nervozita byla, ale musím říct, že stačí chvilka a ten klid a pohoda, co vyzařuje s Marie Hrachové, se rázem přesune i na vás. O všech svých přátelích, spoluhráčích i protihráčích mluvila s patřičným respektem. Nejvíce ale při vzpomínkách hovořila o Jindřichu Panském. „S Jindrou jsme hráli společně asi deset let. Za tu dobu jsme se nikdy nepohádali. I proto nebylo divu, že jsme se vždy na ty společné zápasy moc těšili. Vlastně i teď, když se někde potkáme, tak si spolu zajdeme na kafe a máme si o čem vyprávět," říká o svém bývalém parťákovi nynější úspěšná trenérka frýdlantských extraligových hráček.
ABECEDA MARIE HRACHOVÉ
A (auto) Auto mám teď asi dva roky staré. Poté, co mi to bývalé nabourali policajti, tak jsem si koupila Renault Megane a jsem s ním naprosto spokojena. Zrovna nedávno mě za volantem napadlo, že jsem jak pan Hrušínský ve filmu Vesničko má středisková. Jezdím pomalu a užívám si to. Řidiči za mnou jsou pak vždy naštvaní.
B (Bulatova Fliura) To byla Ruska, která pocházela někde až z Taškentu. Byla obranářkou a musím přiznat, že mi při našich vzájemných zápasech vždy pila krev. Vůbec se mi na ni nedařilo, takže jsem jí porazila jen občas.
C (cibule) Tady mě opět napadla Fliura. My jí totiž říkali cibule, podle toho, že tak trochu i vypadala. Ona byla neskutečně šikovná hráčka, ale strašně vyčůraná. Hrávala s pálkami rozdílných potahů a pořád to měnila. Uměla je totiž jako obranářka dost dobře využívat.
Č (Číňanky) V našem sportu jich je opravdu hodně. Od doby, kdy se na olympiádě hrají soutěže stolních tenistek (od roku 1988, pozn. red.), tak mezi nejlepší čtyřkou nebyla nikdy žádná Evropanka. Naposledy se to povedlo mě, jinak to jsou samé Číňanky. Hrát proti nim, tak to musíte být opravdu všestranný. Já mezi nimi měla spoustu kamarádek. Znala jsem tak jejich mentalitu, možná mi i pomáhala lepší psychika, ale já neměla větší problém proti nim hrát.
D (domov) Domov jsem vždy měla a mám tady ve Frýdlantu nad Ostravicí. Jsem tu v zastupitelstvu, navíc ve zdejší sportovní hale trávím čas od nevidím do nevidím. Ale tahle práce mě moc baví.
E (Evropská liga) Já jsem na smíšenou Evropskou ligu jezdila strašně ráda. Bylo tam vždy spousty diváků, vysílaly se i televizní přenosy. Měla jsem tak možnost zahrát si s takovými hráči, jako byli Milan Orlowski, Jindřich Panský nebo Josef Dvořáček.
F (Francie) Moc pěkná země. Já tam strávila dvě sezony své kariéry. V prvním roce jsme zvládla asi čtyřiašedesát zápasů, ale dařilo se, jelikož jsem ani v jednom neprohrála. Bylo to tu ale hodně tvrdé. Smlouvu jsem měla náročnou, denně jsem trénovala tak pět až šest hodin. Ale Paříž, kde jsem hrávala, jsem si moc zamilovala. Francouzi byli strašně moc pohodoví, nikde se nehnali.
H (Hellmann Ann-Christin) Tak to byla můj stolnětenisový vzor. Na ní se mi líbilo to její super vystupování a jednání. Právě to její chování u stolu a její klid jsem se snažila okopírovat. V současnosti má dvě děti a dělá ve Švédsku velice uznávanou psycholožku.
I (Ilona Uhlíková) Dá se říct, že to byla vlastně má předchůdkyně, která tehdy vládla stolnímu tenisu u nás. Byla fakt výbornou hráčkou, dokonce jsme spolu hrávaly čtyřhru a vyhrály jsme několik mezinárodních turnajů. Ona mě vždy dokázala vyburcovat ještě k lepším výkonům. Nebyla sice mým vzorem, ale jako hráčky jsem si jí moc vážila.
J (Jana) Tady se mě hned vybaví Jana Dobešová. Byla to ona, která mi pomáhala v přípravě na první olympijské hry. Myslím si, že je hodně důležité, abyste měli nějakého sparingpartnera. Každý totiž nedokáže tu zátěž vydržet sám a já se tehdy o ni mohla opřít. Pořád jsme kamarádky, i když teď dělá trenérku ve Švédsku.
K (kolo) Jo tak kolo není zrovna moje silná stránka. Vůbec na něm nejezdím, nějak jsem si jej neoblíbila. Pokud by to však byla trojkolka, tak to bych si více věřila.
L (Lída Strnadová) Lída byla má spoluhráčka z vítkovického klubu. Vzpomínám na ni, jelikož jsme spolu na evropském šampionátu kadetek, které se konalo v Rakousku, získaly první evropskou medaili ve své kariéře.
M (mládež) Tady ve Frýdlantu máme padesát dětí. Deset dětí pak trénuji ještě v nedalekých Janovicích, takže mládežnická základna se nám v posledních letech pěkně rozrostla. V klubu ale nejsem jediná trenérka, celkově se mládeži věnuje asi okolo patnácti lidí. Podle mě máme velice výborný kolektiv, čímž se ty děti na tréninky těší.
N (Novotná Marta) Tak to je má trenérka z dob, kdy jsem hrávala ve Vítkovicích. Trénovala mě vlastně dlouhých šestnáct let a já na ni nedám vůbec dopustit. Byla perfektní trenérkou, brala totiž sport jako celek. Nebyl to pouze a jen stolní tenis. Učila mě psychice, fyzičce a samozřejmě pak i tomu stolnímu tenisu. To mi hodně dalo. Vlastně díky ní jsem se dostala tam, kde jsem se nakonec dostala. A za to jsem jí moc vděčná.
O (olympiáda) Olympijské hry jsou pro každého vždy nezapomenutelným zážitkem. Já byla na olympiádě celkem čtyřikrát. Dvakrát jako hráčka (Soul, Barcelona), jednou jako trenérka (Peking) a jednou jsem se jela podívat na olympiádu jako turistka. To bylo do Atlanty. Olympiáda je akce, které se chce zúčastnit asi každý sportovec. Ono tam nejde o to si jenom zasoutěžit, ale poznáte tam spoustu lidí kolem, můžete se podívat na jiné sporty. V Soulu a Pekingu jsem zažila opravdu moc hezké olympiády. Organizačně to tam všechno klapalo. Naopak v Barceloně se mi moc nelíbilo. Hrálo se tam v takové nepěkné hale, vše tam bylo děláno narychlo.
P (Panský) To je můj dlouholetý kamarád. Když se potkáme, jdeme si spolu sednout a pobavit se. Společně jsme hráli deset let a získali jsme za tu dobu spoustu úspěchů, když jsme například skončili druzí jak na mistrovství světa, tak i Evropy. V roce 1986 jsme byli v Praze dokonce evropskými šampiony.
R (rodina) Pro mě je rodina všechno. Kdysi jsem si vzala do pěstounské péče holčičku a ta už má dvě děti. Jsem tak vlastně už několik let babičkou, ale já si vždy přála být mladou babičkou. A to se mi v mých sedmatřiceti letech podařilo. Teď si naší rodiny plně užívám.
S (stolní tenis) Tenhle sport jsem vždy měla moc ráda. I když se mu věnuji pomalu už čtyřicet let, tak si jej vždy strašně ráda zahraji.
T (tráva) Tím se nazývá potah na pálku obranného typu. Dá se s ním ale i útočit. Potah má různé délky zoubků. Čím větší ten zoubek máte, tak tím je pak větší faleš. Když dáte pak do té trávy topspin s rotací, tak míček si do té trávy více lehne.
U (úspěch) Víte, úspěch mají jen ti, kteří mají pozitivní myšlení. Bez něj to nejde. Znám spoustu hráčů a hráček, kteří na tréninku odehrají perfektní zápasy. Jenže pak přijde ostrý zápas a oni jej nedokáží zvládnout. Člověk musí být nejen ve sportu, ale i v životě, vždy pozitivně naladěn. Pak může na ten úspěch i dosáhnout.
V (Vánoce) Na tyhle svátky se vždy moc těším. Ono totiž přes rok toho volna moc nemáme, ale o Vánocích si vždy odpočinu.
Z (zakončení kariéry) Pořád se mě ptají, kdy už s aktivní kariérou skončím. Já to zkusila před dvěma lety, ale bylo to vlastně jen s extraligovým stolním tenisem. Hraji totiž pořád, když teď pinkám za druholigový B tým Frýdlantu. A hrát budu vlastně tak dlouho, pokud to bude potřeba a hlavně pokud to půjde.