Trenére, vrátit se ze šampionátu s medailí je určitě velkým úspěchem?
Tak určitě je to ohromný úspěch. Jde vlastně o první medaili ženského stolního tenisu pro samostatnou Českou republiku.

Do evropského šampionátů jste vstoupili hladkou výhrou nad celkem Litvy. V tomto zápase jste byli sice favority, ale Litevky měly v týmu mistryni Evropy Rutu Paskauskienovou. Jak těžké to bylo tedy utkání?
Ono kromě Ruty disponují Litevky ještě velmi nebezpečnou hráčkou Misikonyte, takže i když jsme byli favority, věděli jsme, že to bude velice těžký zápas. Důkladně jsme se na tento zápas připravovali, protože případná porážka by nás mohla psychicky poznamenat po zbytek mistrovství.

Pak přišlo vítězství nad silným Maďarskem a vy jste se mohli společně se svými svěřenkyněmi radovat z postupu do čtvrtfinále. Čekal jste to před šampionátem?
Byl to takový náš tajný cíl, i když byly Maďarky velkými favoritkami, věřil jsem, že při stoprocentním výkonu na ně máme. Speciálně jsme se připravovali na to, aby Renata Štrbíková a Iveta Vacenovská porazily jejich dvě nejlepší hráčky Potu a Toth. Což se nakonec holkám po výborných výkonech i podařilo. A to i přesto, že Maďarky mají s holkami dlouhodobě pozitivní bilanci.

Čtvrtfinálový souboj s Rumunskem jste sice vyhráli 3:0, ale zápasy až tak jednoznačně nevypadaly?
Souhlasím. Určitě to tak nebylo. Naopak byl to tvrdý boj o každý míček. Například Renata (Štrbíková, pozn. red.) prohrávala v zápase se Samarou 1:2 na sety a 4:10. To znamená, že odvrátila šest mečbolů. Zápas byl hodně emotivní, ale zvládlo se to. Musím pochválit celý tým za velkou bojovnost a vůli po vítězství.

Proti Holanďankám v semifinále jste nakonec prohráli, ale Štrbíková vedla s obranářkou Li Jie 2:1 na sety a pak prohrála. Taktéž Vacenovská začala utkání proti evropské dvojce Li Jiao lépe. Měly vaše svěřenkyně na to, aby se pozdější vítěz šampionátu porazil?
Holanďanky disponují dvěmi vynikajícími Číňankami a zkušenou Ruskou Timinou, jsou nejlepším týmem Evropy a musíme uznat, že byly o něco lepší a zaslouženě vyhrály. Ale podali jsme s nimi lepší výkon než na minulém ME, kde jsme je měli ve skupině. Pevně věřím, že máme na to je jednou porazit.

Jak byste zhodnotil soutěže jednotlivkyň, kde nejdále došla Dana Hadačová?
Holky musím pochválit i za soutěže dvouher a čtyřher, vítězství Dany Hadačové nad Samarou nebo vítězství Lenky Harabaszové nad Odorovou, jsou cenné výsledky. Škoda, že výborně hrající Vacenovská narazila o postup do osmifinále na pozdější vítězku německou Číňanku Wu. Zrovna tak Štrbíková po špičkových výkonech v družstvech měla smůlu na los. Také ona o postup do osmifinále narazila na nasazenou jedničku rakouskou Číňanku Liu Jia. Myslím si, že i čtvrtfinálová účast našeho deblu Štrbíková-Vacenovská má svoji velkou hodnotu.

Jak vysoko ve svém žebříčku evropský bronz řadíte?
Pokud bych měl brát čistě moji trenérskou kariéru u reprezentačního družstva žen, tak společně s MS v Jokohamě, to je určitě můj největší úspěch.

Jaké máte další plány s reprezentačním týmem žen?
Máme v plánu udělat maximum pro další úspěchy, ať už na příštím ME, MS nebo v kvalifikaci na Olympijské hry. V týmu vládne velmi dobrá atmosféra, hráčky mají chuť na sobě pracovat, a i když konkurence je v současném ženském mezinárodním stolním tenise obrovská, já věřím, že se budoucnosti bát určitě nemusíme.