Frýdečtí doma porazili Karvinou i Kopřivnici a po čtyřech odehraných zápasech jsou na špici tabulky. „To asi nikdo nečekal,“ usmál se osmatřicetiletý Tomáš Sklenák, který se do Frýdku-Místku vrátil v létě po letech strávených v Německu.

Ihned jste se stal klíčovým hráčem týmu. Jak jste se svými výkony spokojený?

Jeden zápas je lepší, druhý pak horší. Jsem rád, že to kluci berou poctivě, a když se nedaří nám, tak přijdou další. Je nás tady 16 a každý máme nějakou roli. To, co kluci předvedli v Lovosicích, kde stáhli manko a my už jsme to potom dohráli, to bylo super, skvělý kolektivní výkon. Jsem rád, že se mi dařilo proti Brnu, Kopřivnici nebo Karviné, navíc tady máme super partu. Je tady fakt sranda.

Vstup do sezony vám vyšel na jedničku. Čím si to vysvětlujete?

V minulé sezoně se klukům nedařilo, bylo vidět, že si nevěřili. Bylo to těžké. V hlavách už se to ale změnilo. Bereme si rady od Dana a trošku nám přálo i štěstí. Vypadá to dobře, ale sezona je ještě dlouhá. Jsme pokorní a nesmíme usnout na vavřínech.

Změnily se od začátku sezony nějak vaše ambice?

Šli jsme do soutěže s tím, že to zkusíme a uvidíme, co bude. Myslím, že cíle si budeme spíše dávat až do dalších let. Po pauze navíc vše může být jinak, může se stát cokoliv, ale nějaké cíle si nedáváme. Jdeme zápas od zápasu a uvidíme, jestli se to vůbec dohraje nebo ne.

Ani parádní vstup do sezony vás nenutí myslet na vysoké mety?

Každý zápas chceme hrát na maximum. Teď to vypadá dobře, osm bodů je super, ale už několikrát jsem zažil, že může přijít i šňůra proher. Snad nás to nepotká, ale jdeme do všeho s pokorou.

Co vás v létě přivedlo domů?

V první řadě rodina. V cizině jsme byli dlouho, dcera začala chodit už do páté třídy, takže jsme se tak rozhodli. Vedla mě k tomu i spolupráce s trenérem Danielem Valem, se kterým už jsme se domlouvali na začátku roku, co bychom chtěli. Hrál jsem tady pět let a zažil jsem tady i titul, to bylo super.

Měl jste i jiné nabídky?

Skončila mi smlouva, nabídky ale byly. Hledal jsem klub blíže k republice, ale vinou koronaviru všechno padlo. Frýdku-Místku vlastně jen pomáhám.

V jaké kondici jste tým po návratu našel?

Šlo vidět, že kluci mají něco za sebou. Dali jsme tomu hlavu a patu a kluci za ty měsíce, co jsme spolu, udělali veliký pokrok. Vzali si k srdci některé rady a je vidět, že je to baví. Na začátku byli hodně nervózní, ale zjistili, že házenou umí a bylo jasné, že pokud budeme dodržovat to, co jsme se naučili, tak uděláme nějaký krok směrem kupředu.

Vypadá to, že tým šlape nejen na hřišti, ale i v kabině. Je to tak?

Všichni táhneme za jeden provaz, to je nejdůležitější. Sám jsem zažil, že když nefunguje kabina, tak je jedno, kdo na hřišti stojí. Kabina se ohromně zvedla, je tady sranda, kluci navíc zjišťují, že umí vyhrávat i venku. Prohráváme a vyhráváme všichni společně.

Frýdek-Místek měl loni hodně mladý tým. Byl v něm potenciál?

Talent určitě mají. Jsou to mladí kluci, kteří mají celou kariéru před sebou. My jim můžeme předat zkušenosti, jak Dano trénováním, tak já na hřišti. Radíme jim, co se dá. Mají dobře našlápnuto a uvidíme, jak to zvládnou. Sezona bude ještě dlouhá, je to hodně i o psychice.

Doma jste porazili i Karvinou. To musel být pro celou kabinu pořádný zážitek… 

Co vím, tak rivalita tady panuje. Byla tady už kdysi za mě. Pro kluky to bylo super, ani nevím, kdy je naposledy porazili. I pro Radima Chudobu s Tomášem Mlotkem to muselo být super, když hráli vlastně proti svým. Myslím, že jsme to uhráli bojovností, strašně jsme je chtěli porazit. Jen škoda, že tady byla prázdná hala. Myslím, že by tady přišlo hodně lidí.

Jaké to vůbec je, hrát bez diváků?

Je to spíše jako příprava. Hraje se samozřejmě o body, ale jsou tady prázdné tribuny a všechno je slyšet. Je to zvláštní, protože diváci náš vždy dokážou dovést k lepším výkonům. Je to škoda, i klubu chybí příjmy ze vstupného, ale co naděláme.

Sezona teď stojí a budoucnost je nejistá. Je to hodně těžké období?

My jsme to zažili už v Německu. Od března jsme šli na šedesát procent a nikdo se s námi nebavil. Všichni se museli uskromnit. Na takovou situaci nikdo nemohl být připravený. Ta situace je pro všechny těžká a všichni se musí uskromnit, ale třeba příští rok už bude všechno zase fajn.