„K turistickému sportu jsem se dostala asi ve čtrnácti letech, když jsem chodila na gymnázium,“ prozradila Pavla Skotnicová s tím, že ji oslovila vedoucí Divočáků Marie Bařinová. „Tehdy se běhalo ještě ve dvojicích a ona hledala závodníka ke kamarádce. Já jsem byla sportovně zdatná, tak mě oslovila. Od té doby soutěžím v turistických závodech,“ dodala Skotnicová.

Během turistického závodu musí běžec plnit i různé úkoly, jakými je například hod míčkem na cíl, nebo poznávání turistických značek. Přičemž za špatně splnění úkolu se závodníkovi připočítávají trestné minuty. „Já jsem vždycky sportovala, ale žádný ze sportů jsem nedělala vrcholově, všechny jen okrajově. Turistický sport se pro mě vysloveně nabízí, protože není úplně vrcholový,“ svěřila se závodnice, která musí rovněž trénovat.

„Na schůzkách oddílu dostaneme do rukou kartičky, podle kterých si opakujeme značky, učíme se stromy, chodíváme k vodě na poznávání dřevin. Ale hlavně se musí trénovat běh, který je pro závody velmi důležitý,“ prozradila Skotnicová s tím, že před samotným začátkem sezony mívají frýdlantští Divočáci soustředěni na Lubně. „Tam máme pronajatou chatu a absolvujeme tréninkový závod, kterého se účastní pouze naši členové. V tom spočívá naše příprava,“ dodala závodnice, která už startovala zhruba na šedesáti závodech.

„Každý je jiný a originální, protože každý je v jiném prostředí. Že by byl některý z nich něčím zvláštní, to si nedokážu uvědomit. V paměti většinou mám soutěže za poslední dva roky, na ty dávnější si již ani nedokážu vzpomenout,“ řekla Skotnicová, která za důležitý považuje závod republikového mistrovství. „To je vlastně soutěžní vrchol sezony. Výjimečné jsou i mezinárodní závody, kterých se účastníme na Slovensku. Tím se podíváme i za hranice a změříme své síly se slovenskými závodníky,“ prozradila Skotnicová.

Pavla Skotnicová považuje za svůj největší úspěch vítězství v Českém poháru. „Toho jsem dosáhla v minulém roce. Také jsem byla mistryní republiky i mezinárodní mistryni. To soutěžíme se slovenskými kolegy, loňské závody byly v Uherském Hradišti. Organizátoři se vždy po roce střídají, jednou jsou závody v Čechách, za rok pak na Slovensku,“ vysvětlila Skotnicová, která nejraději relaxuje u vody. „Když nemůžu byt u vody ven, tak zavítám na bazén, nebo do relax centra,“ řekla Skotnicová, jež se podílí i na výchově mladých závodníků. „Naše vedoucí toho má hodně, proto se ji snažím pomoct, když mám čas. Však nervoznější při závodech bývám, když běžím já, než když běží mladí závodníci z oddílu,“ uzavřela Pavla Skotnicová.