Co bylo příčinou toho, že jste se ocitla v Dobraticích?

Chtěla jsem s fotbalem již skončit, ale kontaktoval mě trenér Dobratic pan Melár a dohodli jsme se na tom, že budu v Dobraticích ještě nějakou chvíli pokračovat.

Působila jste i v jiných klubech (poznámka redakce v Havířově a v Hlučíně), dají se srovnat podmínky v Dobraticích s těmito kluby?

Co se týče tréninku, tak je to zcela bez problému. Moc se to srovnávat ale nedá, v každém klubu je něco. Všude najdete něco dobrého i špatného. Já s podmínkami v Dobraticích nemám žádný problém. Myslím si, že máme jedno z nejlepších zázemí v lize. Oblečení na zápasy, autobus, vybavení na tréninky i na zápasy a hlavně fanoušci nás drží nad vodou. A o to jde ve fotbale především.

V Hlučíně jste si zahrála první ligu, jak na toto období vzpomínáte?

Vzpomínám na něj ráda. Nabrala jsem zkušenosti, zahrála si proti Spartě a Slavii. Už to je pro mě velký úspěch a zážitek.

Sparta a Slavie jsou dva kluby, které nemají v ženském fotbale stále konkurenci. Nebála jste se nastoupit proti takovým týmům?

Nebála, těšila jsem se, jak je pořádně okopu. (smích)

Je velký rozdíl mezi první a druhou ligou? Dobratičtí fanoušci by vás nejraději viděli v první lize!

Zápasy vám ve většině případu zaberou celý víkend. To je už velký tlak. Všechny holky ještě studují, nevím jak dlouho by tak velký tlak vydržely. A hlavně finance na dopravu, vždyť všechny týmy kromě Slovácka a Brna jsou v Čechách.

Tým v minulé sezoně bojoval o přední příčky, není pro vás letošní sezona zklamáním?

Zklamáním ani ne. Beru to tak, že jednou se daří a jednou ne. Myslím si, že v zápasech předvádíme bojovnost a dá se na nás i koukat, jen ty góly nějak nechtějí padat na protější stranu. Bohužel padají na stranu naší.

Jaké to je vést družstvo, které prohrává a nemá moc hráček?

Na jednu stranu ubíjející, ale na druhou stranu mi teď fotbal dává víc. Vím, že musím bojovat více, než obvykle. Měla bych jít příkladem některým hráčkám, a proto mě fotbal zase začíná bavit. Věřím, že konečně po vyhraném zápase půjde psychika nahoru a my začneme hrát zase ty naše utkání, které jsme vždy hrávaly.

Ve Studenci jste sice vyhrály, ale přesto jste dělaly zbytečné chyby v obraně, kdy se to změní?

To je těžké. Vím, že každý by to chtěl změnit hned, ale nejde to. Máme málo hráček, které mají málo zkušeností a to dělá své.

Jaká je nálada v kabině? Nechybí vám holky, které odešly, nebo skončily s fotbalem?

Nálada je před každým zápasem i tréninkem skvělá. V kabině je vidět, že si s holkami mezi sebou rozumíme. Určitě, každá hráčka, která nám odešla, tak chybí. Dobratice jsou taková moje druhá rodina.

Čeho si ceníte u svých spoluhráček a naopak existuje něco, co vás na nich mrzí?

Cením si týmové hry, ale ta by neměla ve fotbale chybět, že. Dále si cením přátelství a myslím si, že by toho bylo ještě hodně. Jen teď v té rychlosti mě nic zrovna nenapadá. A co mě mrzí? Někdy mě mrzí přístup některých holek, ať už ke hře, nebo k tréninku.

Jak vypadá po odehraném podzimu zdravotní stav týmu?

No je pár těhotných (smích). Jinak pár zranění je, ale už je to celkem v pohodě.

Budou Dobratice přes zimu posilovat kádr? Měla byste vy sama tip na některou z hráček, která by mohla Dobraticím na jaře pomoci?

Myslím, že tohle je spíše otázka pro našeho trenéra. Někdo šikovný by určitě našel. Ovšem jak to všechno dopadne, to nevím. Určitě bychom potřebovaly i další brankářku, protože Peťka dostává docela zabrat, ale na tom se už pracuje.

Zažila jste někdy takovou herní krizi, která letos postihla Dobratice?

No jak se to vezme. V Hlučíně to byla taky docela krize, ale v lize jsou soupeři úplně o něčem jiném.

Co říkáte na fanoušky v Dobraticích? Setkala jsi se s něčím podobným v jiném klubu?

Fanoušci Dobratic jsou nejlepší!

Zbyněk Popovský