A proto také sportovní výsledky nejsou adekvátní těm, které dosahují sáňkaři v Rakousku, Německu, Itálii, Rusku, USA, Kanadě nebo i Litvě, kde jsou tyto sportovní areály sáňkařům k dispozici.

Naše dnes jediná sáňkařská dráha na Moravě je na Samčance ve Starých Hamrech. Díky vandalismu nenechavců je k dispozici z původní délky 650 metrů a sedmi klopených zatáček jen ve zkrácené trase 300 metrů se dvěma klopenými zatáčkami, a i zde je odkázána na dostatek sněhu a mrazu. Bez nich nelze naházet sníh do koryta dráhy mezi mantinely a po večerech postříkat vodou.

Jinak je pořádání závodu sázkou do loterie, neboť obleva ledový tobogán naruší, jak říkají sáňkaři „dráha uplave“. Je neštěstím, že celková rekonstrukce dráhy se z technických důvodů zatím musí odložit. Přesto se zdejší sáňkaři svého sportu nevzdávají a budou dělat vše pro jeho zachování v Beskydech. Zkušenost obětavců jako J. Zaoral, R. Lanča, J. Pělucha nebo předseda okresního svazu saní L. Pásek jsou toho zárukou. Hned na začátku zimy se pořádají besedy pro mladé adepty.

V lednu by se na Samčance měly uskutečnit tradiční sáňkařské dny ostravské mládeže, což jsou náborové závody pro chlapce a děvčata v rozmezí 10 až 15 let. Všichni věří, že sněhové podmínky budou letos lepší, než v loňském roce, a že bude možno uskutečnit i zimní olympiádu mládeže s exhibičními jízdami.

Beskydští sáňkaři dělají vše pro to, aby se jejich řady rozšířily a navázali na bohatou tradici a výborné sportovní výsledky dřívějšího období. Pro mladé sáňkaře tak zůstává jedna otázka: saně, saně, saně – sedneme si na ně?

(zd)