Utkání s Přerovem jste nakonec zvládli, ale jak to bylo těžké střetnutí?

Bylo to hodně prestižní utkání. My jsme hráli o to, zda skončíme po základní části na posledním místě nebo ne. Teď to vypadá, že to snad zvládneme. Každopádně to byl zápas, který rozhodoval o všem. Byl sice nervózní, ale to utkání o udržení v soutěži zkrátka jsou.

Pomohl vám hodně návrat Ondřeje Mecy a Jaroslava Dyby do sestavy?

My jsme se v posledních zápasech na spojkách hodně trápili, takže jejich možnost hrát, jsme strašně uvítali. Já bych ale chtěl hlavně vyzdvihnout výkon Michala Vaculy, který podal konečně nadstandardní výkon. Jemu pak zdárně ještě sekundoval na střední spojce Ondra Meca.

Souhlasíte s názorem, že se vše zlomilo na začátku druhého poločasu, kdy jste desetiminutovou pasáž vyhráli 8:1?

My jsme si kolikrát v poločase říkali, že musíme do druhé půle nastoupit koncentrovaně, což se nám teď konečně po dlouhé době i podařilo. Určitě těch prvních deset minut druhé půle bylo pro další vývoj střetnutí hodně důležitých. Konec utkání je už prostě naše nešťastná hra, kdy se trápíme a máme strach zvítězit.

Hrající trenér Straka si vzal dvě minuty před koncem oddechový čas. Co klukům v té chvíli říkal?

Já jsem do hloučku nešel, jelikož jsem se potřeboval na závěrečné minuty plně koncentrovat. Ale myslím si, že určitě chtěl kluky povzbudit, aby se konečně nebáli vítězství. Kádr tu totiž na dobré výsledky je, jenže se to potřebuje u těch kluků v hlavě ještě porovnat.

Vy jste v průběhu utkání z brankoviště nabádal diváky k hlasité podpoře. Pomáhá vám, když je hráč jak se říká v tranzu?

Určitě. Já nejsem totiž hráčem, který by v brance byl úplně potichu. Já se musím trochu emočně vybít a takové věci mi k mému výkonu pak pomáhají. Pro mě to bylo dnes ale ještě o něco pikantnější utkání, jelikož já v Přerově bydlím, takže kdybychom prohráli, ani bych se tam nemohl objevit na ulici. Bylo to hodně prestižní.

Určitě jste v závěru sledoval ubíhající vteřiny, ale kdy jste skutečně začal věřit ve vítězství?

Každopádně to bylo ve chvíli, kdy odbyla poslední sekunda. Pak to ze mě všechno spadlo. V těch závěrečných vteřinách máte určitě tep tak sto osmdesát. Pořád očekáváte od soupeře trhák. Naštěstí tomu tak teď nebylo, rozhodčí nás to nechali na polovině Přerova dohrát, i když tam byla jasná sedmička na Vencu Straku. Myslím si však, že jsme si to vítězství nakonec ale zasloužili.

V minulém kole vás trenér Dvora Králové Petr Šulc pochválil a řekl, že máte reprezentační formu. Potěšilo vás to?

Určitě mě to potěšilo, ale přiznám se, že to až tak vážně brát ani nemůžu. Kdybych takhle zachytal proti Zubří nebo Dukle, tak je to něco jiného, než proti Dvoru Králové, který je neslabším celkem v soutěži. Někdy se hold podaří chytnout dvě tři vyložené šance soupeře a to se rázem chytá daleko lépe. Hodně pomáhá i to, že víte, kde ten či onen hráč střílí. V těch krizových situacích totiž hráči střílí většinou tam, kde to mají naučené.

Zeptám se tedy, jelikož Bechný z Přerova je nejlepším střelcem soutěže. Vy jste se nějak podrobně připravoval na přerovské střelce?

Dělám to standardním způsobem. Vždy se ráno podívám na video na nějaký poslední zápas našeho soupeře. My stejně ale hrajeme spolu pořád, takže vesměs se již s hráči navzájem známe. Co se týče zrovna Tomáše Bechného, tak u něj vím, že to střílí nekompromisně někam do vrchních míst. Něco mi dnes vyšlo, něco ne, ale že bych se speciálně připravoval zrovna na něj, tak to ne. Vždyť Přerov má i jiné nebezpečné hráče.

Kam dál: Domácí v důležitém zápase výhru nakonec udrželi