„Jsem překvapený, po zranění jsem něco takového nečekal. K tomu, že hraju, jsem v současné situaci přišel jako slepý k houslím. A hned vydřené sladké vítězství s Libercem,“ radoval se třiatřice᠆tiletý volejbalista z výsledku 3:2 ve středečním duelu.

„Liberec jsem porazil snad poprvé v kariéře, a to jsem už hrál extraligu za Benátky nad Jizerou, Brno, Havířov, Beskydy a teď Ostravu. Užívám si to a mám obrovskou radost, že to klaplo,“ připomenul 190 centimetrů vysoký nahrávač předcházející štace.

Zkušeností má dostatek, nastoupit v základní sestavě jako problém neviděl. „Nebylo to tak, že bych v sezoně nehrál vůbec a teď najednou do toho skočil. Se Sebastianem jsme se dobře střídali, bylo jen málo setů, v nichž jsem se neobjevil na hřišti. Zvládnout celý zápas je náročné spíš kondičně, dneska jsem v některých delších výměnách viděl snad všechny svaté,“ tvrdil se smíchem.

Vedle volejbalu má i zaměstnání, proto na některých trénincích týmu chyběl. „Byli jsme domluveni na nějakém poloprofesionálním režimu. Vzhledem k situaci teď kvůli sobě i klukům budu muset trénovat víc. Naštěstí nemám pevnou pracovní dobu, fotím a dělám marketing on-line, takže se to dá učesat,“ prozradil Jambor.

Volejbalová extraliga mužů, VK Ostrava – Liberec, 6. prosince 2021 v Ostravě.
Jsou v těžké situaci. Ostravští volejbalisté přesto porazili Liberec 3:2

Půlroční tréninkový výpadek doháněl už v létě. „Předloni jsem se byl 17. listopadu projet na sdíleném kole, hloupě jsem se otočil za sebe na přítelkyni a přeletěl přes řídítka. Měl jsem otevřenou tříštivou zlomeninu předloktí, které mám teď sešroubované. Dali mi tam dvě železa, takže mám takový dobře vyztužený bagr,“ konstatoval nahrávač.

Během pauzy mu chyběl kontakt s balonem, do ruky ho opět vzal až vloni v červenci. „V srpnu začala příprava a já z toho byl nešťastný, co šestý pink byl dvoják nebo nějaký nečistý úder. Najednou to nefungovalo, musel jsem se soustředit na techniku a přemýšlet nad tím, abych měl správně ruce, což jsem předtím už nedělal,“ popsal své letní problémy.

„Nevnímám, jestli je ruka se železem těžší, spíše to bylo o nějakých nervových propojeních po operaci,“ viděl důvod potíží. Dokázal je však překonat. „Už to bylo docela fajn, ale furt si ještě občas nejsem jistý. Hlavně, že to tam aspoň nepropadá.“

V týmu je teď jediným nahrávačem. „Nevnímám to nějak extra, hrál jsem tak tři roky v Beskydech. Spíš jde o to, aby byl někdo připravený, kdybych se třeba zranil,“ poznamenal Jambor.