Hodně zajímavě vypadá projekt zrozený v hlavách lidí, kteří chtějí připomenout slávu motocyklových závodů v Těrlicku. Při organizování výstavy jim pomohla široká veřejnost. Nadšenci by navíc chtěli opět závody pořádat.
„Hodně nám pomohlo zapůjčení jakýchkoli materiálů, které jsou se slavnými závody spojeny. Nejedná se jen o fotografie a filmové záznamy, ale také o vstupenky, programy a další propagační materiály,“ prozradil jeden z pořadatelů Martin Mojžíšek, který všechny ujišťuje, že zapůjčené materiály budou řádně zaevidovány a po skončení výstavy vráceny.
Výstava se uskuteční od 20. do 30. srpna v těrlickém Kulturním domě. Na 25. srpna připravili pořadatelé doprovodný program, při kterém počítají například se srazem motorkářů nebo promítánm dokumentu o závodech. Na výstavě bude prezentováno několik set fotografií a také čtyřicetiminutový dokument o závodech, který vznikl i z dochovaných filmových záznamů a mapuje celou historii. „Zazní zde také zvukové vzpomínky funkcionářů. Podařilo se nám dokonce natočit rozhovory se závodníky Peterem Balážem ze Slovenska a Rakušanem Martinem Loichtem,“ prozradil dále pořadatel, který dále řekl, že chybět nebude ani dvacet závodních strojů jezdců Moravskoslezského kraje a dva závodní automobily.
V Těrlicku se jezdil mezinárodní závod motocyklů o Zlatý kahanec od roku 1965 do roku 1990. V tomto časovém období jezdci absolvovali čtyřiadvacet ročníků, několikrát byl závod zařazen i do mistrovství Československa. Nucená přestávka nastala pouze jednou, a to v roce 1968 okupací spřátelených armád. V šedesátých letech se těšil Zlatý kahanec obrovskému zájmu. Na nejlepší jezdce Evropy chodilo i více než 30 tisíc diváků. Ti sledovali v tomto počtu nejen závody, ale také tréninky. Klání pořádal Svazarm a později Automotoklub z Kovony Karviná. Široká motoristická veřejnost vnímala závody jako druhou Velkou cenu ČR. Lépe hodnocena byla v naší vlasti pouze soutěž v Brně. „Není se čemu divit. Do Těrlicka totiž přijížděla závodnická špička. Po Brně byl tento závod doopravdy nejlépe obsazen,“ připomenul Mojžíšek.
Nejlepší závodník obdržel putovní pohár. Ten získal jezdec, který se mohl pyšnit nejrychlejším průměrným kolem, bez ohledu na kubaturu. Nejčastěji se z vítězství radoval Maďar János Drápal. Ten dokázal v Těrlicku triumfovat pětkrát. O dvě výhry méně zaznamenala česká legenda Bohumil Staša a dvakrát zvítězil Slovák Pavol Dekánek. Na trati bojoval i František Tofel z Frýdku–Místku,
Na okruhu bylo zaznamenáno šest smrtelných úrazů. Pět z nich do roku 1982. „To se jezdilo směrem z Bludovického kopce. Pak se zavedla zvýšená bezpečnostní opatření, která přinesla od roku 1983 i změnu směru jízdy na Bludovický kopec,“ dodal Mojžíšek, který by byl rád, kdyby výstava vzbudila o kdysi slavné závody zájem a na okruhu se opět začalo závodit. Organizátoři z AMK Těrlicko už dnes připouštějí, že se diváci mohou příští rok dočkat dalšího mezinárodního silničního klání, které by na slavnou minulost navázalo. Sportovní komisaři počátkem července celou těrlickou trať prošli a nemají proti uspořádání závodů žádné vážnější námitky. „Pořádání může znemožnit okružní křižovatka, která vyroste v brzké době na Bludovickém kopci. Ta by nesměla mít pevné dělící ostrůvky uprostřed silnice, ale musely by se použít mobilní. To by mohlo zaručit požadovanou šířku tratě, která je šest metrů. Věříme v pomoc magistrátu, který k tomu při stavbě přihlédne a mobilní ostrůvky prosadí,“ přiblížil možný problém Mojžíšek.