„Skoro všechno, co jezdí po kolejích v Česku, je vybaveno našimi sedadly. Ta jsou v Pendolinech, dále v soupravách CityElefant, ale také v elektrických jednotkách, které dělá Škoda Transportation a jsou známy pod obchodním názvem Českých drah jako RegioPanter a InterPanter. Dodáváme také sedadla i pro konkurenty Českých drah, pro Arrivu, Leo Express, GW Train Regio i RegioJet,“ uvedl zakladatel a majitel firmy BORCAD Ivan Boruta.

Mojmír Stachovec provozuje pultový obchod v Horních Tošanovicích nepřetržitě od roku 2000.
Mojmír Stachovec sází na domácí výrobu. V Horních Tošanovicích prodává 20 let

„Děláme sedadla pro všechny třídy. Nejprostší jsou pro regionální dopravu, kde není moc co vymýšlet. Opakem jsou pak prémiové segmenty v podobě elektricky nastavitelných sedadel. U nás s nimi začaly jezdit vlaky firmy Leo Express,“ poznamenal Boruta s tím, že v oblasti elektricky stavitelných sedadel patří firma BORCAD k úplné špičce v Evropě.

„Začali jsme používat vysokopevnostní ocel, čímž jsme oproti klasickému standardu ušetřili tři kilogramy na místo. Poslední dobou je to hodně důležité, protože se řeší spotřeba a provozní náklady vlaků. Hmotnost se tak skloňuje mnohem více než v minulosti, kdy se na ni až tak nehledělo,“ podotkl Boruta.

Předsedkyně Jezdeckého klubu Sviadnov Darja Hrůzková
Sviadnov z koňského sedla. Jezdecký klub nabízí hiporehabilitaci i akce pro děti

Poslední rok cestovní ruch hodně poznamenala epidemie koronaviru. Ivan Boruta je však optimista, pokud jde o budoucnost železniční dopravy.

„Všichni vycítili šanci stáhnout lidi do vlaků. Ty jsou totiž o poznání ekologičtější než auta nebo krátké přelety letadel, trvající méně než jednu hodinu. Budoucnost je také ve vodíkových či bateriových vlacích. Určitě bude pokračovat trend zvyšujícího se komfortu cestování. Nepůjde to sice tak rychle jako u aut, ale v dálkových vlacích bude jistě více prostoru pro realizaci luxusních tříd tak, jak je to dnes obvyklé u letecké dopravy,“ míní Boruta. „Investujeme energii do dalšího vývoje v segmentu prémiových sedadel. Snažíme si udržet pozici lídra v luxusních, elektricky ovládaných sedadlech,“ dodal.

Předseda ZDV Nošovice Zdeněk Škola.
Nejen Hyundai a Radegast. Jak se v Nošovicích daří zemědělskému družstvu

Sedadly firmy BORCAD jsou vybaveny kupříkladu i vlaky Aeroexpress, vozící cestující z moskevských letišť do centra ruské metropole, kam se dostanou za třicet minut.

„Je třeba říct, že naše spolupráce s Rusy byla vždycky vynikající a férová. Nikde jinde jsem se nesetkal s takovou velkorysostí jako v Rusku,“ zdůraznil Boruta, jehož firma porazila německého konkurenta pro dodávku sedadel do ruského vysokorychlostního vlaku – vlak Siemens Velaro jezdí pod obchodní značkou Sapsan (rusky Sokol) mezi Petrohradem a Moskvou.

„Jde o nejprestižnější ruský vlak. Cesta mezi dvěma největšími městy Ruska trvá asi čtyři hodiny a před koronavirem se jednalo o nejvytíženější dálkovou linku ruských železnic. V tomto případě šlo o druhou velkou zakázku v Evropě, kde se prosadila elektricky stavitelná sedadla,“ přiblížil Boruta. „Máme dále sedadla také ve vyhlídkovém turistickém vlaku, který vozí turisty napříč západní Kanadou či v Glacier Expressu, což je zase známý švýcarský vyhlídkový vlak.“

Firma zvyšuje počet zaměstnanců i v této nelehké době

Koncem loňského roku v BORCADu nemohli sehnat lidi na dílnu. „Zvyšovali jsme počet zaměstnanců ze 160 zhruba na 200. Nebylo jednoduché najít lidi na montáže. Hodně lidí „spotřebuje“ automobilový průmysl. Zdá se, že se situace na trhu práce zlepšila, i když všichni mí dodavatelé mají potíže s kvalitou lidí. S tímto se potýkáme všichni,“ konstatoval Boruta.

Zbyňku Burešovi mohou nejen obyvatelé Paskova být vděční za to, že po více než sto letech obnovil tradici vaření piva v tomto městě. Vaří Obecní desítku, dvanáctku nazvanou Borloch a třináctku Perkajst.
Jak se do Paskova vrátilo pivo. Začínal jsem v garáži, vzpomíná majitel pivovaru

„Jsme otevření kreativním konstruktérům, kteří mají zájem dělat a vymýšlet nové věci. Ve výrobě se snažíme stabilizovat kádr dělníků na svařovně, lakovně i montážích. To je teď pro nás zásadní. Za poslední čtyři měsíce se u nás vystřídalo hodně nových zaměstnanců, ale některé jsme museli prakticky ihned propustit. Rekordmanem byl zaměstnanec, který u nás vydržel tři hodiny. Pak jej práce přestala bavit. Přitom disponujeme příjemným prostředím a práce není až tak náročná, dá se naučit, ale lidé musí chtít. To je základ.“

Současná doba je pak charakteristická tím, že majitelé musí své firmy připravovat na neustálé změny. „Dříve měly velké firmy koncepce na pět či deset let a uměly je držet. Od roku 2009 se dynamika změn hodně zrychlila. Nynější pandemie to ještě umocnila na druhou. Nikdo si nemůže být jistý tím, že situace bude za dva měsíce stejná jako je teď. Řada lidí si toto vůbec neuvědomuje. Chce mít jistoty a ještě tvrdí, že stát jim je má zajistit stůj co stůj,“ uzavřel Boruta.