Na workshopu se setkali se zástupci potencionálních zaměstnavatelů. Práci se snažil najít i Bronislav Kokotek z Oldřichovic. „Chci oslovit víc firem, snad to někde vyjde,“ přál si devětačtyřicetiletý muž s částečným invalidním důchodem. Podle svých slov od ledna kontaktoval asi třicet firem. „Ještě se mi žádná neozvala,“ dodal Kokotek. „Jsem vyučený karosář – lakýrník, dělal jsem i automechanika. Teď bych vzal každou práci, abych měl k šestitisícovému důchodu alespoň minimální plat,“ řekl.

Na chodbě v šestém patře hotelu vedle něj čekal na příležitost padesátiletý Jiří Myrdacz z Lyžbic. „Dělal jsem pracovníka ostrahy tady v Delvitě, ale prvního ledna ji zavřeli. Byl jsem tam dva měsíce. Od té doby chodím a hledám. Nevím, jestli něco seženu, musíte mít štěstí, abyste na něco natrefil,“ řekl Myrdacz. „Tady zkusím tři, možná čtyři firmy, uvidím, jak to půjde. Po úrazu mám omezení, nesmím zvedat více než dvacet kilo. Jedna firma tady potřebuje fyzicky zdatné lidi do skladu, ale to já dělat nemůžu, jinde chtějí ženy – na úklid, do pekárny,“ pravil Myrdacz.

„Lidí přišlo víc, ale tři z nich se zaregistrovali, že by měli zájem,“ řekla redakci zástupkyně třinecké firmy UPG, která se specializuje na údržbu zeleně v hutnickém městě, ale i v Českém Těšíně. "Je to sezonní práce - na jaře a v létě je jí víc, kosí se tráva, dělají se výsadby. Pokud ti lidé mají o práci opravdový zájem, určitě mají šanci. Bude záležet na osobním pohovoru, ke kterému si je pozveme."

Akcí vyvrcholil projekt Mobilní vzdělávání, který spolufinancovala Evropská unie.