Aby důl mohl fungovat do roku 2018 v sociálním, tedy dotovaném režimu, potřebovala by firma podle jejího generálního ředitele Jána Fabiána dotaci čtyři až šest miliard korun. Pokud by se však na útlumu těžby stát nepodílel, OKD ukončí provoz Dolu Paskov k poslednímu dni roku 2014. „Řádově v týdnech oslovíme vládu, kde to bude vše specifikované," doplnil 
v ČT Fabián.

Požadavky vlastníka dolu ovšem vyvolaly pozdvižení. Sociální demokraté je dokonce označili za nehorázné. „Zisky z minulých let by měly být využity k překlenutí současných ekonomických problémů," uvedl například stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD).

Příspěvek na rekvalifikaci

Dotace se nelíbí ani občanským demokratům. Exministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) si myslí, že se důl zavře, nicméně státní peníze by měly jít do projektů, které by regionu pomohly předejít případným potížím. Mimo jiné doporučil omezit podporu obnovitelných zdrojů energie, investovat do infrastruktury 
a v neposlední řadě přispět na rekvalifikaci propuštěných lidí. „I kdyby to stát koupil za jednu korunu, bude tam ztráta jeden a půl miliardy ročně," řekl.

S jiným řešením přišla organizace Greenpeace. Ta rovnou navrhla, aby zamýšlených šest miliard korun vláda rozdělila mezi ohrožené horníky, kteří by získali prostředky na případný rozjezd podnikání, na vzdělání nebo by jim zaplatily čas najít si práci.

V případě uzavření dolu přijde o práci asi dva a půl tisíce lidí a dalších 500 z dodavatelských firem. „Slyšel jsem, že na Karvinsko by se mělo přesunout 1200 lidí. Vedení slíbilo, že naše osádka by měla jít cel," svěřil se sedmatřicetiletý razič Daniel B. z Frýdku-Místku.

Potíže s těžbou.

VILÉM JANOUŠ
A ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU