Už před naším vstupem do Evropské unie byla do české legislativy zavedena celá řada evropských směrnic a různých dalších právních ustanovení, která výrazně zlepšila postavení spotřebitelů. Byla zavedena například dvouletá záruční doba, stanovena pravidla pro poskytování spotřebitelského úvěru, upraveny povinnosti při prodeji obuvi.
Spotřebitelé získali také výrazná práva při prodeji pomocí prostředků komunikace na dálku či mimo prostory obvyklé k podnikání. „I když se o ní stále mluví, neexistuje žádné takzvaná eurozáruka, tedy právo spotřebitele reklamovat ve své zemi ty výrobky, které koupil v jiné zemi Evropské unie,“ vysvětlila mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů Ivana Picková.
Podle ní celoevropsky působícící výrobní společnosti, které poskytují i u nás servis pro výrobky koupené v jiné zemi EU, lze spočítat na prstech jedné ruky. Koordinátorka ostravské pobočky SOS Marcela Reichelová dodává, že spotřebitelé by si před na první pohled výhodným nákupem v zahraničí vždy měli uvědomit, že mohou mít doma problémy s reklamacemi i servisem. „Evropští spotřebitelé mají v podstatě ve svých zemích velmi podobná práva, na tom se po rozšíření schengenského prostoru nic nezměnilo,“ dodala Reichelová.
