Podle statistik kvete nejvíce podnikatelské prostředí přímo v metropolitní oblasti Brna. Díky koncentraci technologií i univerzitní scény je celá jižní Morava v dostupnosti Brna velmi příhodným prostorem pro rozvoj podnikání. Vlajkovou lodí v podpoře veřejného sektoru – Jihomoravského kraje směrem k podnikatelům, je známé Jihomoravské inovační centrum (JIC).

„Ačkoliv je vnímáno jako dominantní podpora start-upům, pomáhá i firmám, když jsou v určitém bodě zlomu. Vztaženo na případy firem rodinných, když dochází k předávání vedení z generace na generaci, představuje to důležitý, často i kritický bod v jejich existenci. V tomto bodě je i JIC rovněž nápomocno, a jeho mentoři mohou tyto firmy tímto procesem provést,“ představil Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, klíčový bod, kterým kraj jakožto veřejný subjekt cíleně podporuje podnikatelský sektor na jižní Moravě.

Setkání rodinných firem Family Business Week v Brně.Setkání rodinných firem Family Business Week v Brně.Zdroj: Deník/Sabir Agalarov

Setkání majitelů rodinných firem, doplněné hlasy odborníků, vytvořilo v Brně poutavý, diskusně, informačně i inspirativně bohatý program. Červenou linkou debat byla role externích manažerů v životě a fungování rodinných firem. A také role těchto firem v rozvoji regionu jižní Moravy.

Dva diskusní bloky přilákaly do prostředí firemní prodejní haly firmy Renocar rodiny Vránkových řadu celých podnikatelských rodin z různých koutů jihu Moravy. Samotní Vránkovi jsou reprezentativním příkladem multigeneračního zapojení členů rodiny do rozvoje a řízení rodinné firmy, a to včetně externího ne-rodinného manažera Petera Bittóa.

Interim management a jeho fungování

Pestrou mozaiku osobností prvního diskusního bloku zaměřeného na externí řízení rodinné firmy reprezentovali David Krajíček, zakladatel Family Business Week setkání, Irena Valíčková, spolumajitelka advokátní kanceláře, i zmíněný Peter Bittó. Nejvýrazněji se na představení i formulaci hlavních zásad tématu pak podílel Jiří Jemelka, odborný konzultant JPF Czech, který shrnul zkušenosti z praxe externího řízení firem a nasazování externích interim nebo trvalých manažerů.

„Naše domácí rodinné podnikání je dlouhodobě svázané fixní ideou, že rodinnou firmu je možné předat pouze potomkovi, a to je pro zakladatele velmi limitující pohled,“ komentovala docentka Pavla Marciánová zabývající se rodinným podnikáním na Masarykově univerzitě a VUT v Brně jednu z kruciálních výzev, se kterými se odborná veřejnost musí vypořádávat.

Zdroj: Deník

Překonávání myšlenky, že externí manažer je ohrožením pro rodinné vlastnictví firmy, se naštěstí daří u stovek rodin úspěšným nasazováním externího managementu překonávat, jak potvrdil Jiří Jemelka.

„Úspěšnost ale není vždy zaručena. Zhruba u 20 procent firem se to nemusí podařit,“ dokládá Jemelka s tím, že ne každý bere toto řešení nakonec jako samozřejmost.

Setkání rodinných firem Family Business Week v Brně.Setkání rodinných firem Family Business Week v Brně.Zdroj: Deník/Sabir Agalarov

Cílem externího managementu a jeho nasazení je přitom klíčovou pomocí, která má uvolnit ruce majitelům k dosažení normálnějšího života, získání více času pro sebe, rodinu, zdraví apod.

To potvrzovala za svou firmu i Irena Valíčková. Konkrétními způsoby a fungování i zkušenostmi přispěl i Peter Bittó. Jako klíčovou přitom uvedl zkušenost, kdy harmonie mezi majitelem a manažerem musí být postavena „nikoliv na hledání kompromisů mezi názory, ale dlouhodobého konstruktivního řešení“. Přispěje to odolnosti a udržitelnosti firmy.

Role rodinných firem v rozvoji regionu

„Je-li firma vlastněná rodinou, má tato rodina daleko větší zájem na tom, jak se žije jejich zaměstnancům, jak vypadá prostředí, ve kterém podnikají, a jaký to má vliv na okolí. Rodinné firmy mají takto daleko větší dosah do území a regionu, a ovlivňují v dané lokalitě život víc, než nadnárodní korporace, kde ten přímý lidský vztah k místu chybí,“ komentoval význam rodinného podnikání pro kraj hejtman Grolich.

Setkání rodinných firem Family Business Week v Brně.Setkání rodinných firem Family Business Week v Brně.Zdroj: Deník/Sabir Agalarov

Úvod druhého diskusního bloku měl ale i dramatičtější nádech. Primátorka Brna Markéta Vaňková i hejtman Grolich byli konfrontováni s názory Kateřiny Soukupové, jednatelky dopravní společnosti THERMOSERVIS – TRANSPORT, Libora Musila, zakladatele společnosti Likos i zástupce hostitelské firmy Miloše Vránka. Poukazy směřovaly především na střety s úřady i na chybějící infrastrukturu, což obojí významným způsobem komplikuje záměry nebo i rozvoj rodinných firem.

Potřeba změny ve školním vzdělávání

Debata se nakonec dotkla dotazem z pléna i problému nedostatku technických pracovníků a možné podpory technického vzdělávání ve školách. Dle hejtmana Grolicha jde o aktuální věc, kterou již kraj řeší se zapojením 12 firem, JIC a jeho dceřiné společnosti FabLab.

„Protože poptávka po technicky vzdělaných lidech je obrovská, a jejich nedostatek je zásadní brzda rozvoje regionu, podporuje kraj např. projekt mobilní dílny FabLab, která objíždí střední školy. Hlavní cíl toho projektu je změnit myšlení lidí, kteří rozhodují o orientaci studentů přecházejících ze základní na střední školu. Pro nás je to nyní pětiletý projekt, jehož výsledky se neprojeví hned. Podpora už to však je,“ potvrzuje hejtman Grolich i primátorka Vaňková.