Jak Deník zjistil přímo na místě, z podzemí nevyfáralo přibližně 50 havířů. Počet byl v průběhu dopoledne upřesněn na 46. Protest byl ukončen po 10. hodině. Horníci sdělili, že jim vedení společnosti odpovědělo na jejich otázky. Podle vedení důlní firmy nešlo o stávku, ale o pracovní briefing.

Důvodem protestu byl s největší pravděpodobností strach z existenční situace zaměstnanců důlní společnosti OKD, když se nyní vedou jednání o jejím krachu. Mezi horníky se také rozšířila informace, že firmě docházejí peníze a nebude mít na vyplacení výplat. 

Vedení OKD má nyní obavy, aby se první protestní akce nezvrátila v masové protesty i na dalších šachtách v regionu. Doly i s dodavatelskými firmami zaměstnávají asi 12.000 lidí.

"V podzemí Dolu Darkov na Karvinsku protestuje 46 horníků, žádají odpovědi na své otázky, které souvisejí se špatnou hospodářskou situací společnosti OKD. Dvacet šest horníků nevyfáralo z noční směny, k nim se přidalo 20 havířů z ranní směny," řekl v průběhu hornického protestu mluvčí těžební společnosti OKD Ivo Čelechovský. Provozy podle něj normálně fungují a v dole se těží. Akci neorganizují odbory, nejde o stávku.

"Akci neorganizují odbory. Horníci zřejmě protestují proti situaci těžební společnosti OKD, jejíž vedení by dnes mělo jednat o tom, zda na sebe ztrátová firma podá insolvenční návrh. Vyhrožuje se, že nebudou peníze, že horníci nedostanou výplaty, řekl  předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel.

Horníci podle něj chtějí s někým mluvit, do podzemí za nimi zřejmě sfáral předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík a někdo z vedení těžební firmy.

Konec protestu

Část noční směny Dolu Darkov v Karviné v úterý 3. 5. 2016 ráno nevyfárala z podzemí.

Stávkující havíři vyfárali po 10. hodině. V dole zůstali jen ti, kteří tam měli plánovanou denní směnu. 

"Horníci, kteří po noční směně protestovali v podzemí Dolu Darkov na Karvinsku, už vyfárali na povrch. Ostatní havíři, kteří se k nim připojili po ranní směně, se rozešli na pracoviště. Provozní ředitel OKD Pavel Hadrava za horníky sfáral a zodpověděl jim jejich otázky," potvrdil mluvčí OKD Čelechovský. 

Horníci požadovali především vysvětlení, zda ve firmě aktuálně hrozí nevyplacení výplat. Odpovědi chtěli také k budoucnosti firmy, které hrozí krach nebo insolvence. 

„Chtěli odpovědi na své otázky, co bude s OKD, zda mají šanci získat výplaty, co bude dál. Vyžádali si odpovědi provozního ředitele," dodal Čelechovský. 

V diskusi s horníky a dalšími zaměstnanci chtějí představitelé OKD pokračovat i na dalších šachtách. 

Havíři mají strach

O možné stávce se mezi horníky hovořilo už dříve, když se poprvé objevily informace o možném ukončení těžby černého uhlí a likvidaci dolů. Tehdy ale převládaly názory, že stávka nic nevyřeší a vedení firmy bude mít naopak důvod k propuštění stávkujících, kteří poruší bezpečnostní a pracovně-právní předpisy. Dá se však předpokládat, že jednou z podmínek ukončení protestu bude beztrestnost stávkujících havířů. 

Jiní horníci, ale i povrchoví zaměstnanci, kteří nechtějí pro důlní společnost pracovat, si už hledají nové zaměstnání. Využívají zvýhodněného odstupného, dřívějšího odchodu do penze a nabídek rekvalifikačních kurzů. 

Nechtějí riskovat, že by o práci přišli při masovém propuštění, kdy by jejich šance získat jiné pracovní místo byla mnohem menší. 

Stávky hrozily kvůli platům

Historie hornictví na Ostravsku pamatuje mnoho stávek. Motivem byla většinou snaha docílit lepších pracovních podmínek a ocenění těžké a vysoce rizikové práce. Mnohé byly potlačeny silou. V novodobé historii po roce 1989 se jednalo většinou o stávkové pohotovosti. 

Asi poslední hrozba stávky přímo v podzemí některé ze šachet na Ostravsku byla zažehnána v roce 2013. Horníci tehdy tlačili na vedení OKD při vyjednávání nové kolektivní smlouvy. 

Šlo především o nejspornější část smlouvy, kterou byl 13. a 14. plat. Odboráři tehdy chtěli, aby tyto platy byly zachovány. Vedení společnosti OKD ale tvrdilo, že na tyto platy nemá peníze. Nakonec byl přijat kompromis. Zatímco dříve zaměstnanci dostávali v létě a také v zimě před Vánocemi 15 denních platů, následně to bylo 6 denních platů. Pro horníky, kteří odcházeli z Dolu Paskov, byl dohodnut nárok na odstupné podle odpracovaných let ve výši 7 až 12-ti násobku měsíční mzdy.

Kvůli platům se horníci chystali stávkovat v roce 2000. Takto o tom tom psal Moravskoslezský den:

Vedení OKD řeklo horníkům, že nebudou peníze na výplaty
Odboráři nevylučují velkou stávku
Ředitel útlumového Dolu Odra Josef Goj oznámil odborářům, že tento odštěpný závod nebude schopen vyplácet mzdy zaměstnancům ani renty za měsíc leden. Důvodem je skutečnost, že ministerstvo průmyslu nechce uvolnit peníze pro tento měsíc ve slibované výši. Odboroví předáci z OKD proto včera pohrozili, že pokud 500 zaměstnanců Dolu Odra své peníze nedostane včas, postaví se za ně kolegové z celé ostravsko-karvinské pánve. "Je to problém celého OKD, nejen Dolu Odra. Jednou nedostanou peníze oni, zítra to může být kdokoliv jiný," řekl místopředseda hornických odborů Miroslav Syrový. Také předseda regionální odborové centrály Jan Sábel je přesvědčen o tom, že odboráři z dolů budou mnohem zásadovější než jejich kolegové z Vítkovic. "My o pozdějším termínu vůbec nebudeme přemýšlet. To prostě nepřichází v úvahu a už vůbec ne v této době, kdy se v parlamentu projednává zákon o nesolventnosti firem," řekl Sábel. Ředitel závodu Goj ve svém dopise odborářům vysvětluje, že podnik od ministerstva obdržel takzvané limitky pro uvolnění peněz ze státní dotace pro měsíc leden ve výši 123 miliónů, což je jenom sedm procent z ročního limitu. "Důl Odra v této situaci nebude schopen vyplácet mzdy a renty již za měsíc leden 2000," tvrdí ředitel dolu Josef Goj, který je zároveň místopředsedou představenstva OKD. Mluvčí ministerstva Dagmar Plachá se ale na rozdíl od představitelů OKD domnívá, že není důvod k nevyplácení mezd v útlumovém Dolu Odra. Regulační opatření pro čerpání státních výdajů v lednu ve výši sedm procent ročního objemu bylo podle ní vydáno ministrem financí proto, že dosud nebyl schválen státní rozpočet. Podle Plaché tato částka i v souladu s dřívějším usnesením vlády pokrývá závazné sociálně-zdravotní státní výdaje. Rozdíl částky na útlum ve výši 41 miliónů korun musí OKD podle ministerstva pokrýt z vlastních zdrojů. Zástupci hornických odborů varují, že zpoždění termínu výplat v útlumové části OKD by bylo poslední kapkou do přeplněného poháru trpělivosti. "Již dnes je na pracovištích sociální teror. Lidé v kancelářích pracují denně dvanáct i čtrnáct hodin a z obav o pracovní místa proti tomu ani neprotestují," řekl například šéf odborů na Dole Fučík Lumír Krečmer. Odboráři v průběhu tohoto týdne napsali dopisy šéfovi OKD Viktoru Koláčkovi, ale i ústavním činitelům Václavu Klausovi, Miloši Zemanovi a ministru průmyslu Miroslavu Grégrovi, s nímž se chtějí nejpozději do konce ledna setkat. Pokud odboráři nedostanou do dvou týdnů od OKD písemný příslib, že horníkům na výplaty nikdo nesáhne, znovu se sejdou, aby se dohodli na podobě protestních akcí. Odboroví předáci včera nevyloučili ani nejtvrdší kroky včetně stávky v celém OKD.

Přímo na Dole Darkov se stávkovalo například v roce 1993. Přečtěte si, jak o tom informovalo tehdejší Rudé právo:

Stávkující horníci čekají odpověď dnes do 11.00
DARKOV - "Ustavili jsme stávkový výbor. Do pondělí jedenácti hodin budeme čekat na odpověď vedení k našim požadavkům. Nebudou-li řešeny, vyhlásíme stávku na všech závodech dolu." To byla poslední informace, kterou se RP podařilo získat o vývoji situace na Dole Darkov. Sdělil ji předák Milan Čief v neděli, kdy pokračovalo jednání mezi vedením a zástupci horníků.
Jak jsme informovali v sobotním vydání RP, asi dvě stovky horníků závodu Darkov odmítly v pátek po odpolední směně vyfárat, havíři, kteří měli nastoupit na směnu v poledne a v 18 hodin, odmítli sfárat, pokud jim vedení šachty nesdělí, jak hodlá řešit jejich požadavky. Ty se týkají zejména zvýšení platů, vysvětlení, proč měli vedoucí pracovníci vysoké prémie, dále požadují snížení administrativy, zajištění materiálů pro práci, náhradních dílů, ochranných pomůcek, snížení expoziční doby atd. Horníci nakonec vyfárali. "Mnozí říkají, že horníci nevědí, co by ještě chtěli. Lidé si myslí, že máme bůhvíjaké platy. To je výplatní sáček horníka s nejvyšší kvalifikací," podal jeden z havířů reportérce RP výplatní sáček, na kterém figurovala částka 8100 korun. "Když si chceme slušněji vydělat, musíme měsíčně odpracovat 28-30 směn," dodal další. "Vedoucí nás nutí dělat o sobotách a nedělích. Když odmítáme, vyhrožují, že to poznáme na výdělcích," tvrdil Václav Mleziva. "Oni dostali vysoké prémie a my třináctý plat ve výši 500 korun," zapojil se do rozhovoru předák Miroslav Záborec. "Ať nám vysvětlí, kaní se ztratily peníze za ušetřenou energii?!" rozhořčil se další muž.
Podle představenstva a. s. OKD je stávka v Dole Darkov nelegální. Představenstvo spolu s řediteli vnitřních organizačních jednotek k tomu dospělo na nedělní mimořádné poradě, s tím, že stávku neřídí odborové organizace, že vznikla živelně. Požadavek na jednostranné zvýšení mezd na jednom z dolů považuje představenstvo za nepřijatelný v době, kdy se vedou jednání o kolektivní smlouvě pro letošní rok, která, podle jeho vyjádření, nárůst mezd zahrnuje.