„Musím přiznat, že dlouhou dobu jsme se hledali a vymýšleli, čím bychom oslovili naše zákazníky. Zhruba před šesti nebo sedmi lety jsme pak chytili burgerovou vlnu, kdy jsme jezdili po burger festivalech. Na základě toho nás začali lidé navštěvovat. Z klasické restaurace jsme si tak vydobyli pověst podniku, který lidem servíruje jedinečné hamburgery,“ uvedl majitel a provozovatel restaurace Imrvére Jakub Václavínek, který tento podnik vede od roku 2010, kdy jej převzal po rodičích. Ti jej založili v listopadu 2004.

Jen burgrárna ne

Zároveň však platí, že Imrvére není ryzí burgrárna, kde by se soustředili pouze a jen na hamburgery. „Nechceme si hrát na vysokou gastronomii. Pokud tak někdo přijde na svíčkovou, dostane pořádnou, poctivou svíčkovou, domácí knedlík. Podobně je tomu v případě hovězího guláše. Jde nám jednoduše o to, aby zákazník vždycky dostal to, co si skutečně objedná. Lidé u nás nemusí hledat nic speciálního,“ poznamenal Václavínek.

Imrvére navštěvují především zákazníci, kteří jezdí do Beskyd. O víkendech tak drtivou většinu hostů tvoří turisté. „V týdnu tady pak jezdí lidé z celého kraje. Jsou schopní k nám dojet i ze vzdálenějších míst. Určitou část pak tvoří takoví, kteří nás poznali na nějaké gastronomické či kulturní akci, které pravidelně objíždíme. Jednou jsme tady měli hosty z Karlových Varů. Znali nás z akce ze západních Čech. Když pak byli v Beskydech, vyhledali si nás a navštívili přímo naši restauraci,“ popsal Václavínek s tím, že se snaží podnik neustále zlepšovat a posouvat dopředu.

„Ne všem se to daří. Někteří se zaseknou na něčem, co dělají dvacet let. Snažíme se neustále se posouvat dopředu. Nechceme zůstat na místě. Pochopitelně je to také o týmu, který v restauraci pracuje,“ podotkl Václavínek.

Tajemství světaznalého šéfkuchaře

„Náš je poměrně stabilní. V současném složení jsme začali fungovat už před covidem. Máme šéfkuchaře se zkušenostmi z Norska, Filipín a Irska. I naši číšníci procestovali velký kus světa, ale nakonec se vrátili a jsou rádi, že zkušenosti nabyté v zahraničí nyní mohou zúročit doma v Beskydech,“ přiblížil majitel a provozovatel restaurace Imrvére.

Restaurace Imrvére je pak známá také díky mnoha akcím, které pořádá. „Jde hlavně o tematické večery, které jsou velice populární. Ať už Bubba Gump, při kterém podáváme krevety, čerstvé mušle, slávky. Míváme také sushi večer, kdy servírujeme tuňáky. Při Mexickém večeru zase vysypeme parkoviště pískem, aby působilo jako pláž. Na mezinárodní den burgerů pak pořádáme Burger day. Letos se uskuteční 28. května. Poprvé se bude konat v naší sesterské hospůdce na hřišti v Metylovicích. Půjde o celodenní akci pro celou rodinu. Na místě bude také LED obrazovka pro případ, že by se hrálo nějaké utkání na mistrovství světa v ledním hokeji,“ předeslal Václavínek.

A jak se restaurace Imrvére popasovala s epidemií koronaviru, která významnou měrou poznamenala gastronomii? „V první vlně covidu jsme hned otevřeli výdejní okénko. Snažili jsme se něco dělat a fungovat tak, aby všichni měli práci a nemuseli jsme nikoho propouštět. Zrušili jsme bowlingovou dráhu, díky čemuž jsme zvýšili kapacitu restaurace. Snažili jsme se dělat různé akce na rozvoz. Svatomartinské hody jsme udělali online. Pořád jsme měli lidi před očima, komunikovali jsme s nimi. Tímto jsme si udrželi klientelu. Nikdy jsme ale nic neporušovali. Vždycky jsme dodržovali aktuální protiepidemická opatření,“ ubezpečil Václavínek.

K TÉMATU

Imrvére disponuje Rolls Roycem mezi grily. Steaky a burgery tak nádherně voní

Spoustu jídel v restauraci Imrvére připravují pomocí grilu na dřevěné uhlí. Pokrmy jsou tak velmi šťavnaté a nádherně voní. Tímto grilem se může pochlubit málokterý podnik v České republice.

„Gril na dřevěné uhlí je základem našeho úspěchu v posledních letech. Říká se, že jde o Rolls Royce mezi grily a že je součástí každé michelinské kuchyně. V Česku jej příliš restaurací nemá, ale když jsme byli v Norsku, tam ho měli snad ve všech gastronomických podnicích,“ uvedl majitel a provozovatel restaurace Imrvére Jakub Václavínek a dodal, že gril na dřevěné uhlí pořídil do svého podniku před šesti lety.

„Nákup tohoto grilu představoval hlavní posun v naší gastronomii. Rozhodli jsme se, že úroveň posuneme o stupínek výše. Vždycky je to o tom, že člověk přemýšlí, jestli má koupit nový konvektomat či troubu. Tady jsem byl pevně rozhodnutý, že chci právě tento gril. Jeho přidanou hodnotou je vůně, kterou nedokáže udělat žádný jiný stroj. V tomto spočívá jedinečnost tohoto grilu,“ přiblížil Václavínek. „Používáme kubánské dřevěné uhlí marabu vyskytující se pouze v oblasti Karibiku a Kuby. Jedná se o tvrdou dřevinu, pro kterou je charakteristické kouřové aroma a obrovská výhřevnost. Hoří dvakrát déle než klasické dřevěné uhlí. Do grilu jej tak stačí přiložit jen dvakrát denně, a sice ráno a po obědě,“ popsal Václavínek.

Díky dřevěnému uhlí marabu dosahuje teplota uvnitř grilu 300 až 350 stupňů. „Díky tak vysoké teplotě se steaky a burgery krásně rychle zatáhnou a zůstávají uvnitř šťavnaté. Nádherně voní a mají jedinečnou chuť,“ poznamenal majitel a provozovatel restaurace Imrvére.

A které pokrmy v grilu na dřevěné uhlí v Imrvére připravují? „Hlavně steaky, burgery, ale také grilovaná kuřata. Není třeba v tom hledat žádnou vědu. Jedná se o klasickou troubu, v níž se ale netopí elektřinou nebo plynem, ale dřevěným uhlím. Kvůli vysoké teplotě je ale třeba dávat pozor. A člověk musí být při přípravě těchto pokrmů velice rychlý,“ upozornil Václavínek. „Za jeden den se v tomto grilu spálí pouze jeden pytel uhlí. Spotřeba je tak velice nízká díky tomu, jak je trouba navržená. V současnosti je to i ekologičtější, když vezmeme v potaz ceny energií,“ podotkl Václavínek.

Gril Josper na dřevěné uhlí pak z restaurace Imrvére vozí ve foodtrucku také na různé gastronomické a kulturní akce. „Když tak někdo přijde na nějaký food festival, kterého se účastníme, může vidět tento gril přímo při práci našich kuchařů. Tímto způsobem můžeme dopravit chuť burgerů či steaků třeba až do Aše,“ usmál se Václavínek. „Od května do konce září jezdíme každý víkend na nějaký food festival či kulturní akci. Gril je zabudovaný ve foodtrucku, takže s námi cestuje na všechny akce, kterých se účastníme. Když pak akce skončí, trvá poměrně dlouho, než ve foodtrucku vychladne. Proto často odjíždíme jako poslední,“ řekl s úsměvem Václavínek.

Gril na dřevěné uhlí není levnou záležitostí. Právě naopak. „Náš stál skoro 400 tisíc korun. V restauracích na celém světě jich je dohromady okolo třiceti tisíc. V Ostravě je mají k dispozici tři nebo čtyři podniky. Člověk k tomu musí mít vztah. Kdo má rád grilování, otevřený oheň, tomu se s tímto grilem pracuje perfektně. V opačném případě to bude pro kuchaře spíše trápení. Ale toto platí i o všem ostatním. Ať už jde o vaření či čepování piva,“ uzavřel Václavínek.