Děti se pak učí lyžovat na některém ze tří svahů. „K dispozici máme dětskou školku, kde je lanový vlek pro začátečníky a dojezd do roviny. Střední svah je vybavený pojízdným kobercem a malou dětskou pomou. Ti nejšikovnější, kterým už lyžování jde, pak jezdí na velké sjezdovce s pomou,“ přiblížil Maliga s tím, že zvláštním trendem letošní zimy se stala v očích některých maminek výuka lyžování dvou nebo dvou a půl letých dětí.

„Nevím, kde na to přišly nebo co je to napadlo, ale měl jsem desítky telefonátů s dotazy, jestli naučíme lyžovat takto malé děti. Je to nesmysl. Jsou to ještě mimina. Rodiče je sice mohou nechat na svahu popojíždět s instruktory, ale ti je v tak brzkém věku nic nenaučí a rodiny tak zbytečně vyhodí peníze,“ upozornil.

Kdy je tak nejlépe začít? „Je to hodně individuální. Některé děti jsou šikovné už ve třech letech. Jiným je už šest a třeba ještě potřebují jeden rok k tomu, aby mohly s výukou začít. Každopádně hodně lidí v dnešní době přenechává výuku lyžování instruktorům. Už proto, že děti daleko více poslouchají cizí autority než vlastní rodiče. Mám stejnou zkušenosti. Taky jsme své děti neučili lyžovat my, ale svěřili je jiným,“ poznamenal Maliga.

Vesnic s lyžařskými areály bychom si měli vážit

„Navíc ne každý rodič umí lyžovat. V takovém případě je pak obrácení se na instruktory jedinou možností, jak dítě naučit lyžovat. A byť to něco stojí, rodiče chtějí, aby jejich děti uměly lyžovat, bruslit nebo plavat. Je to přirozené a správné. Tady je třeba podotknout, že pokud někdo neumí lyžovat v desíti letech, není to chyba dítěte, ale jeho rodičů,“ zdůraznil Maliga a dodal, že v posledních dvou letech se mnohé děti skoro vůbec nehýbaly.

„Ty, které mají dneska sedm let, mohly začít s lyžováním klidně před dvěma lety. Ale neumožnila jim to opatření vyhlášena v souvislosti s epidemií koronaviru. Někteří lidé zlenivěli a zpohodlněli. Nyní je to o tom, aby jim nebylo zatěžko se o víkendu sebrat a vyrazit na hory,“ míní provozovatel lyžařské školy a půjčovny s tím, že by si lidé měli vážit také toho, že ještě pořád existují vesnice, kde fungují lyžařské areály.

close Provozovatel lyžařské školy a půjčovny lyží Petr Maliga. info Zdroj: Deník/Jan Smekal zoom_in Provozovatel lyžařské školy a půjčovny lyží Petr Maliga.

„Mnoho lidí se vidí někde v Alpách. Pokud na to mají, je to v pořádku. Na druhou stranu by si měli vážit toho, co mají k dispozici tady. Ať jsou rádi, že obce chtějí provozovat vleky a umožňují jim tak lyžovat prakticky za domem. Někteří lidé mi volají, jaký je teď sníh, když je tak teplo. Vždycky říkám, ať jsou rádi, že ještě nějaký je. Vždyť už je skoro jaro,“ zdůraznil.

Na letošní sezonu si pak v žádném případě nestěžuje. „Letošní sezona je dobrá. Kromě prvního týdne v lednu, kdy bylo horko a všechno roztálo. Je větrná a teplá. Extrémně chudá na přírodní sníh. Jsme v kotlině, kde nemůžeme čekat, že napadne metr sněhu. Důležité je, že je a že lidé mohou lyžovat,“ uzavřel.