Horničtí odboráři plánují vyhlášení stávkové pohotovosti. Příští týden se má týkat Dolu Paskov, který by se měl uzavírat nejdříve. Odboráři zaslali vedení OKD otevřený dopis, v němž požadují předložení podnikatelského záměru, pravdivé informace o všech plánovaných záměrech a změnách ve společnosti a ve spolupráci s odbory zpracování a vyhlášení zavedení „sociálního programu".

Nejenže by se plánované uzavření Dolu Paskov dotklo státu a hlavně zaměstnanců, kteří na šachtě pracují. Utrpěly by i rozpočty obcí na Frýdecko-Místecku, v jejichž katastrech leží oblasti těžby.

Každoročně putují několikamilionové příspěvky těžařů do Staříče. „Příjem finančních prostředků z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů je částka, která se každý rok mění. Je pravda, že v posledních letech se výrazně snížila," řekla dříve starostka obce Zdeňka Šebestová. Podle tehdejšího místostarosty Zbyňka Prokopa to v roce 2012 bylo osm milionů korun. V upraveném rozpočtu obce z roku 2014 už v kolonce příjmů z úhrad dobývacího prostoru figuruje částka výrazně nižší, a to 3 012 500 korun. V návrhu rozpočtu na loňský rok se zase počítalo s dvěma miliony.

Tisíce i miliony

Příspěvky do krmelínského rozpočtu jsou oproti staříčským částkám mizivé. „Kromě toho, že tam může pracovat nějaký náš občan, tak pokud by k uzavření došlo, což si nikdo nepřeje, my jako obec to ani nezaznamenáme," řekl Václav Zezulka, starosta Krmelína, do jehož rozpočtu putuje každý rok příspěvek v řádu několika tisíců korun.

Výrazně více by radikální snížení těžby v dolech OKD pocítily města a obce na Karvinsku. Hlavně Karviná a Orlová, v menší míře pak Stonava či Doubrava. Ještě před pěti lety dostávala Orlová od OKD za uhlí vytěžené pod svým územím asi 20 milionů korun. Poslední dva roky už o polovinu méně.

„Odhadujeme, že v případě zachování těžby na Dole Lazy bychom dostávali podobné částky, tj. pět až deset milionů korun, ještě zhruba dva roky," řekl orlovský starosta Tomáš Kuča. OKD ale platí obcím nejen zákonem určený poplatek za každou vytěženou tunu uhlí, ale v rámci dobrých vztahů každoročně „přihazuje" i miliony navíc. Zpravidla jsou tyto peníze vedeny v kolonce „Na rozvoj města", další peníze od OKD nebo nadace OKD dostávají místní amatérští sportovci nebo mladí umělci. „V roce 2015 poskytlo OKD městu příspěvek ve výši 5 milionů korun na rozvoj a obnovu města. Příspěvek má být poskytován ročně až do roku 2023," dodal Kuča.

Karviná loni dostala od OKD za vytěžené tuny necelých 25 milionů. Nad rámec zákonem daných příjmů ještě 35 milionů na rozvoj města. „Zatím nemáme signály o tom, že by společnost OKD neměla na to, aby peníze městu odvedla," řekl náměstek primátora Jan Wolf. Pokud jde o budoucí platby ze strany OKD městu, říká, že jakékoli odhady jsou věštěním z křišťálové koule. „Nepředpokládáme razantní, ale spíše postupné snižování výše příjmů od OKD," zmínil Wolf.

Ekonomický náměstek karvinského primátora Jan Wolf říká:

Omezením těžby přijdeme o miliony. Ale to je logické

Pokud během roku dvou skončí těžba na třech dolech, jak to v rámci reorganizace firmy předpokládá vedení OKD, bude to pro obce, na jejichž katastrech se těží, znamenat nižší příjmy do obecních pokladen. O kolik peněz by mohl být chudší rozpočet Karviné? „Nepředpokládáme razantní výpadek, ale spíše postupný úbytek výnosů z vytěžené tuny v řádu jednotek milionů korun ročně," říká ekonomický náměstek karvinského primátora Jan Wolf.

Kolik peněz dostává Karviná v rámci úhrady z dobývacího prostoru dnes?

Za rok 2015 jsme dostali necelých 25 milionů ze skutečné těžby, což jsou příjmy dané Horním zákonem. Je to zhruba o dva miliony méně, než jsme předpokládali. O rok dříve, tedy v době, kdy už mělo OKD problémy s odbytem, začalo snižovat náklady a omezovalo těžbu, jsme dostali více než 32 milionů, což bylo naopak o 5 milionů více, než zněl původní předpoklad.

To ale nejsou jediné peníze, které těžařská společnost městu poskytuje…

Nejsou. Kromě toho má Karviná s OKD dohodu, podle které dostává nad rámec zákonem daných příjmů ještě 35 milionů korun ročně na rozvoj města. Zatím nemáme signály o tom, že by společnost OKD neměla na to, aby peníze městu odvedla. Tedy i vloni město dostalo celkem asi 60 milionů, za rok 2014 o pět milionů více.

Máte spočítáno, o kolik by zredukováním těžby přibližně na polovinu přišlo město Karviná na tomto poplatku, který mu OKD platí?

Jakékoli odhady jsou dnes věštěním z křišťálové koule. Nechceme skokový konec těžby (a zatím to na něj nevypadá) a neměly by to tedy být výpadky, ale postupný úbytek. Bude také důležité, aby útlum doprovázely rekvalifikace, nové pracovní možnosti pro horníky a také předčasné důchody tak, aby skoky nenastaly ani v počtu (ne)zaměstnaných.

Dá se tento výpadek příjmů nějak nahradit?

Nepředpokládáme razantní výpadek. Pravděpodobnější je postupný úbytek výnosů z vytěžené tuny v řádu jednotek milionů korun ročně. A zatím nemáme signály o tom, že bychom neměli dostávat oněch 35 milionů ročně nad rámec povinných odvodů. Budeme si muset poradit.