Vliv kryoterapie na tělo je v podstatě dvojí. Místním snížením teploty, kdy povrchová teplota kůže a podkožních tkání klesne v průběhu jedné až tří minut procedury na 2 až 0 °C, nedojde k ochlazení tělesného jádra. Následkem extrémního ochlazení povrchu kůže se bleskově utlumí kožní nervová zakončení, čímž se sníží vnímání bolesti. Po ukončení procedury se povrch těla rychle oteplí a až čtyřnásobně se zvýší místní prokrvení.

Kromě léčebného působení místního překrvení byl prokázán i preventivní místní efekt v procesu stárnutí a degenerace podkožního vaziva při celulitidě. Kromě léčebných a rehabilitačních účinků lze očekávat i velmi dobrý kosmetický efekt tétometody.Ten druhý efektby se dal nazvat jako reflexní celotělový účinek vyvolaný vlivem silného podráždění chladových receptorů. To má za následek celou řadu pochodů v organismu vedoucích k příznivému ovlivnění různých onemocnění, především revmatických. Během metody dochází k vyplavení hormonů endorfinů, což vyvolává prakticky u všech osob pocit mimořádné tělesné síly a duševní pohody.

Polarium, jak se léčebné zařízení, ve kterém kryoterapie probíhá, jmenuje, není nic jiného, než několik uzavřených místností, v nichž pacient po dobu tří minut a pod pečlivým dohledem odborníků zakouší teploty blížící se až k -150 stupňům Celsia. Bolesti zad, kloubů, celulitida či lupénka, to jsou jen některé z případů, kdy tato léčba vykazuje překvapivě dobré výsledky.

Šedesátiletý psycholog Alois Andrew Urbiš se zavřel do obřího mrazáku, a zlomil tam světový rekord.

V čeladenském Polariu vydržel při mrazu -125 stupňů Celsia celkem osm minut a deset vteřin! Přitom jej při pokusu v ledové komoře chránily jen rouška, čelenka a plavky. „Je to lepší než viagra,“ byla první rekordmanova slova když vyšel z mrazáku.