Nový systém, který by měl být spuštěn do plného provozu ve druhé polovině příštího roku, dnes představili v Ostravě manažeři projektu. Podle potřeb zaměstnavatelů stanoví NSP činnosti, dovednosti a nutnou kvalifikaci u jednotlivých profesí, školy jim pak budou moci přizpůsobit své vzdělávací programy, řekla dnes ostravským novinářům hlavní manažerka projektu NSP Jolana Blažíčková. Požadavky na dovednosti a kvalifikaci by měly stanovit sektorové rady. V nich zasednou zástupci zaměstnavatelů, cechů, profesních sdružení či odborů v jednotlivých oborech. Pokud by v budoucnu vzniklo díky rozvoji nové povolání, rada by upřesnila jeho kritéria. Poté by se zařadilo do soustavy.
Ředitel Slezanu sází na praxi
V současné době je ustaveno asi 11 sektorových rad a dalších sedm se chystá. Svého zástupce vyslala do sektorové rady i frýdecko-místecká textilka Slezan, ačkoli je k fungování nového systému skeptická. "Nevěřím tomu, že teoretické záležitosti a změny názvů a konkrétních náplní učebních oborů nebo upřesnění mohou něco zlepšit. Sázím na praxi," řekl personální ředitel společnosti Slezan Luděk Korč. Faktem podle něj je, že stávající systém vzdělávání a rekvalifikací má slabá místa. "Nejsem si zcela jist, že se musí celý předělat radikálním způsobem, ale je třeba, aby doznal dosti zásadních změn," konstatoval. Odborník z ostravského úřadu práce, který si nepřál být jmenován, je ale přesvědčen, že NSP je kvůli volnému pohybu pracovních sil potřebný i v mezinárodním srovnání, protože stanoví srovnatelné standardy pro popis povolání. "Druhá věc je, že se chystají také programy, které pomohou lidem bez výučního listu. Člověk, i když nemá klasické vyučení, si může před zkušební komisí udělat praktické zkoušky a získat certifikát. To mu dodá sebevědomí, může žádat o slušnější mzdu," poznamenal odborník.
O rekvalifikace nebyl zájem
Podle Korče se Slezan potýká s nedostatkem tkadlen a barvířů, což jsou profese, které už žádné učiliště neučí. "Rekvalifikace, o které jsme se s úřadem práce pokusili, narazily spíše na nezájem evidovaných na úřadě práce. Nevidím problém v osnovách, ale v systému, že bude třeba lidi přinutit, aby sami vyvinuli nějaké úsilí hledat si práci, zvyšovat či měnit svou kvalifikaci," dodal personální ředitel firmy s téměř 1700 zaměstnanci. Za neprůhledný a ne zcela funkční označil systém rekvalifikací Zdeněk Vršník z Hospodářské komory ČR. "Strategický dokument předpokládá 30 procent gymnazistů a pouze 20 procent vyučených. Otázkou je, zda těch 20 procent vyučenců vystačí," dodal. Systém NSP vytváří firma Trexima, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Institut Svazu průmyslu ČR. Zakázku jim přidělilo ministerstvo práce. Podle Blažíčkové jde o projekt na jeden a půl roku za 85 milionů korun.
