„Konkrétní odpovědi jsme nedostali. Pokud firma Tameh, která naší huti dodává energie, zůstane nadále v rukou ArcelorMittalu, bude moci přes energetiku nadále ovlivňovat naši firmu. A to v situaci, kdy ArcelorMittal vlastní v sousedním provozu konkurenční provozy, určitě pro nás nebezpečí znamená,“ vysvětlil Petr Slanina, předseda základní organizace odborářů ArcelorMittal Česká republika.

Dalším problémem jsou podle odboráře emisní povolenky. „Kunčická huť má větší část povolenek, než do roku 2020 spotřebuje. Jak jsme se ale dověděli, tyto povolenky navíc nejsou součástí prodeje. Máme informaci, že ArcelorMittal tyto povolenky rozprodá a následně si vybere i peníze,“ upozornil odborář.

Dalším velkým otazníkem podle předsedkyně odborové organizace Ostravská huť Aleny Sobolové zůstává, jak bude Liberty House nákup ostravské hutě financovat. „Obáváme se, že firma bude nákup řešit úvěrem, který pak ostravská huť bude splácet a tím de facto zaplatí sama sebe,“ upozornila odborářka s tím, že zástupci zaměstnanců mají rovněž obavu, že celá transakce je domluvená. „Tak, aby ostravské hutě nevytvořily skupině ArcelorMittal ve střední Evropě silnou konkurenci, ale naopak, aby řadou kroků byla postupně huť přivedena do útlumu,“ dodala Alena Sobolová.

V Ostravě chceme působit dlouhodobě,

říká v exkluzivním rozhovoru pro Deník Jon Bolton, výkonný ředitel Liberty House

Jon Bolton je výkonným ředitelem společnosti Liberty House, která kupuje kunčickou huť ArcelorMittal Ostrava (AMO) a další tři provozy společnosti ArcelorMittal v Itálii, Makedonii a Rumunsku. Tyto čtyři podniky jsou součástí kompenzací odsouhlasených mezi společností ArcelorMittal a Evropskou komisí (EK) v průběhu řízení souvisejícího s akvizicí italské huti Ilva. Jon Bolton jednal v minulých dnech se zástupci vlády, vedením hutě a také s odboráři.

Co rozhodlo o tom, že se Liberty House rozhodlo pro koupi kunčické hutě?
Když to řeknu hodně stručně, jsou zde dobré podmínky pro podnikání. Blízko jsou potřebné suroviny, firma má kvalitní a šikovné zaměstnance a silný je i místní trh. Zhruba tři čtvrtiny produkce prodává v ČR nebo v blízkém okolí.

Když Liberty House oznamovala zájem o už zmíněné společnosti ArcelorMittalu, tak informovala, že chce pro ně „zajistit bezpečnou budoucnost“. Můžete to upřesnit, ať už co se týká zaměstnanosti či rozsahu výroby?
V Ostravě věříme plánu, který má stávající management huti. S tímto vedením budeme úzce spolupracovat. V plánu máme navýšení výroby ze stávajících 2,2 milionu tun oceli na 2,4 miliony tun. Vizí je zvyšování objemů výroby a zlepšování konkurenceschopnosti firmy. Naším záměrem je nechat huť vyvíjet se jako nezávislý podnik.

Bude to fungovat? Už v době, kdy ArcelorMittal oznámil svůj úmysl huť prodat, se objevily obavy, že nový vlastník splní po stanovenou dobu požadavky EK na další fungování huti, pak by však firmu mohl začít postupně utlumovat?
To není správná myšlenka. Naše plány a vize jsou takové, že tady chceme být a investovat do podniku dlouhodobě.

Dá se ve stručnosti shrnout, co EK od kupce huti požaduje?
Evropská komise v zásadě chce vidět, že podnik „běží“ samostatně a je schopen konkurovat na evropském trhu. Komise hledá zodpovědného kupujícího a my věříme, že takovým kupcem jsme.

Stačil už jste získat dostatek informací o AMO a považuje ji z ekonomického hlediska za zdravou firmu?
Základ firmy je velmi dobrý, dlouhodobě by měla být schopna konkurovat. V Ostravě jsme byli už několikrát a seznamovali jsme se fungováním huti a jejími provozy. Setkávali jsme se i s vedením. Jsem přesvědčen, že to je zdravá firma – udělali jsme důkladnou prověrku.

Investice do ekologie byly v uplynulých letech patrné. Zároveň se ale mluví o tom, že investice do výroby nebyly dostatečné a některé provozy jsou zastaralé? Jste připraveni i na to, že to bude úkol pro nového vlastníka?
Do životního prostředí se opravdu investovalo hodně, takže máme dobrý pocit, že jsme vlastníky podniku s dobrým environmentálním zázemím. Stávající vedení firmy bude pokračovat i poté, co se staneme vlastníky huti. Věříme v kvalitu místního vedení a chceme, aby pokračovali. Naše filozofie je totiž taková, že ve firmách, které kupujeme, vede firmu nadále stávající management. V Liberty House působí velmi malý ústřední tým, který má na starosti věci týkající se oceli.

Budeme velmi aktivní a to platí i pro mě, protože mě ocelářství baví jako takové. Hlavně proto v tomto oboru už jsem přes třicet let. S tím, že budeme investovat do výroby, počítáme.

Jaká bude budoucnost huti, to zajímá určitě nejen jejich zaměstnance, ale i spolupracující firmy a také město Ostravu i celý kraj. Bude v Ostravě huť fungovat ještě za pět či deset let a kolika lidem bude dávat práci?
V ocelářství nikdo nemůže říct, co se stane za pět, deset nebo dokonce dvacet let. Kde jsme jako Liberty House vstoupili, tam šla výroba a počet zaměstnanců nahoru. Snižování počtu pracovníků neplánujeme ani v Ostravě. Pokud se splní naše vize, počet zaměstnanců bude naopak růst. Jsme velká průmyslová skupina a máme velice pozitivní náhled. Pokud chcete opravdu nějaký časový horizont, řekněme, že se díváme plus minus do roku 2025, pokud se bavíme o počáteční rozvojové části. Znovu ale opakuji, naše plány podnikat v Ostravě jsou dlouhodobé.