V dole Paskov ve Staříči pracuje téměř 3000 lidí. Uplatnění v rámci firmy najde jen část z nich. Mluví se o rekvalifikacích, kraj nyní oznámil, že jedná i o příchodu nových investorů, lidé jsou ale k těmto zprávám dost skeptičtí. „Podle mě to bude příšerné. Myslím si, že značně stoupne kriminalita, to určitě," prohlásila v pátek frýdecko-místecká důchodkyně Soňa Šenkeříková. Míní, že zejména starší horníci to budou mít na trhu práce velmi složité. „Slyšela jsem, jak jeden havíř mluvil o tom, že tam dělá tolik let, a proto si nedovede představit, co by dělat dál. Je to katastrofální situace," uvedla.

„Pokud ta šachta skončí, bude to mít dopad i na Mittal. Jedno souvisí s druhým," konstatovala Soňa Šenkeříková. V dole Paskov přitom pracuje i její příbuzný. „Dělá tam můj synovec. Je z toho nešťastný, má dva malé kluky," naznačila důchodkyně, která doufá, že její příbuzný najde uplatnění alespoň na karvinské šachtě, byť je to „od ruky". Avizované uzavření dolu Paskov ovlivní i život lidí ve Staříči.

V katastru obce se těží, a tak z toho má finanční prospěch. „Ve Staříči mám sestřenici. Byla jsem tam po dlouhé době – a byla jsem doslova vykulená, jak ta obec vypadá. Ta vesnice se mi moc líbí. V dnešní době je všechno o penězích," pravila Soňa Šenkeříková. Místostarosta Staříče Zbyněk Prokop redakci potvrdil, že peníze od těžařů představují každoročně více než desetinu rozpočtu obce. „Loni to bylo osm milionů korun. Někdy to bývá šest, jindy zase devět milionů. A myslím, že náš rozpočet byl maximálně 48 milionů. Jsou i roky, kdy to bývá třeba jen 37 nebo 42 milionů. Takže dopad to bude mít jak pro obec, tak samozřejmě pro lidi, kteří na šachtě pracují. Jen občanů Staříče jsme napočítali šedesát," shrnul Zbyněk Prokop. Míní, že region se s tím časem vyrovná, a doufá, že i stát a kraj pro to udělají maximum. „Jedná se na všech frontách," prohlásil místostarosta. Podle něj je ale otázkou, co se stane s lokalitou dolu za dva tři roky, až se šachta zakonzervuje. Obrovský areál včetně cvičné štoly a příjezdové cesty patří těžební firmě. A místostarosta se obává, zda bude hlídán a jestli se do areálu nebudou stahovat „pochybné existence".

S dolem skončí i nedaleká pivnice, do které havíři po tvrdé práci rádi chodí. „Než mi jede autobus, vždy si do tohoto podniku takzvaně na jedno čepované zajdu. Zůstanou jen vzpomínky," řekl redakci havíř Lukáš L. S uzavřením novinového stánku, který je vedle hlavní vrátnice, počítá i provozovatelka z Frýdku-Místku. „Se zavřením šachty to tady zavírám. To je stoprocentní jistota. Jsem už v důchodovém věku, takže to nějak přežiji. Novinový stánek si už nikde jinde otevírat nebudu. Už nyní mám nižší tržby. Horníci pomalu začínají šetřit. Chystají se na horší časy. Vůbec se jim nedivím. A co na to všechno říkám? Je to katastrofa. A vím, co říkám, protože i můj syn pracuje na šachtě. Má šestačtyřicet let, takže do důchodu má stále hodně daleko. Je mi líto všech havířů, kteří mají hypotéky a půjčky. Co budou jenom dělat?" přemýšlela žena, která nechtěla uvést své jméno.

K poslednímu srpnu úřad práce v okrese Frýdek-Místek evidoval 10 335 uchazečů o zaměstnání. V případě uzavření dolu Paskov je prakticky jisté, že se jejich počet skokově zvýší. Frýdecko-místecký zastupitel Josef Nejezchleba, který je bývalým zaměstnancem dolu, nedávno upozornil, že přímo z města je zhruba 800 kmenových zaměstnanců. „I z Frýdlantu je jich padesát. Celkem je to přes tisícovku. Vzhledem k tomu, že tam jsou i dodavatelské firmy, počítám, že jde zhruba o patnáct set lidí z Frýdku a nejbližšího okolí," řekl. V rámci regionu je na tom dlouhodobě nejlépe Třinecko, kde se míra nezaměstnanosti drží pod šesti procenty. (lew)