VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Praga vyrábí převodovky

PRAHA - Za první republiky byla továrna vyrábějící automobily značky Praga největší automobilkou v Československu. Ze sta let, které letos 27. března uplynuly od založení Pražské továrny na automobily, se ale podnik více než čtyřicet let výrobě automobilů nevěnoval.

2.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archív

Už od šedesátých let je hlavní náplní činnosti pražské Pragovky výroba převodovek. Vyrábět automobily v tehdy ještě samostatných Vysočanech se na samém počátku dvacátého století rozhodly dvě velké strojírenské firmy, První českomoravská strojírna a Ringhofferovy závody. Od roku 1927 patřila Pragovka nově ustavenému koncernu ČKD. První automobil, postavený v licenci italské firmy Isotta Fraschini, vyjel z bran továrny v roce 1908, o rok později následovaly vozy stavěné podle vzoru francouzských vozů Charon a Renault - v prosinci 1909 se pak poprvé objevilo jméno Praga. Už v té době ale továrna uvažovala o vlastních vozech, pod vedením konstruktéra Františka Kece byl prvním vlastním typem Mignon (1911), následovaný Grandem (1912) a Alfou (1913). První světová válka ale znamenala přerušení nadějně nastartovaného podniku, který se během ní specializoval na nákladní vozy. Typ Praga V, který uvezl až pět tun nákladu, se dokonce stal základním nákladním vozem rakousko-uherské armády. Během 20. let se automobilka dostala do čela žebříčku československých výrobců. V roce 1929 bylo v provozu přes 13 tisíc automobilů Praga, o rok později opustil brány závodu stejný počet vozů, jaký vyrobili všechny ostatní českoslovenští výrobci dohromady - roční výroba celé země se tehdy pohybovala kolem 15 tisíc automobilů. V té době továrna vedle osobních automobilů produkovala také nákladní vozy a motocykly, vyvíjela a vyráběla tanky, letecké motory i celá letadla. Například lehký tank LT vz. 38 je považován za jeden z nejlepších strojů počátku druhé světové války. Československá armáda je už ale do své výzbroje nestihla zařadit, ve velkých objemech je ale pod označením Pz.Kpfw.38(t) používal německý Wehrmacht - tvořily značnou část jednotek, které v roce 1940 porazily francouzskou armádu. Od poloviny války byla vlastní výroba zastavena a továrna vyráběla motory a převodovky a opravovala tanky. Po druhé světové válce se znárodněný podnik zaměřil na nákladní vozy. Po typech RN, RND a ND přišel nejznámější poválečný výrobek se značkou Praga, vojenský automobil V3S, který vyjel naposledy z bran továrny v červnu 1964. Produkce „vejtřasek“ potom sice pokračovala ještě více než čtvrtstoletí, výrobcem ale byla nejprve letňanská továrna Avie (od roku 1961) a kariéra všestranného a odolného vozu skončila koncem osmdesátých let výrobou v Bratislavských automobilových závodech. V devadesátých letech se továrna nepříliš úspěšně pokoušela navázat na své slavné dny s univerzálním automobilem UV80, jeho výroba ale skončila v čáslavské Pragovce v roce 2004. Příliš se neuchytily ani terénní motocykly se značkou Praga. Loni v červnu pak koupila licenci na značku britská firma International Truck Alliance. Ta hodlá nové vozy se jménem Praga na kapotě vyrábět v polském Lublině, a to prý už od letoška.

2.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adventní městečko bavilo v neděli bohatým programem.

Adventní městečko bavilo v neděli bohatým programem

Pohádková zastávka v Třinci.

Třinec má novou zastávku. Tentokrát pohádkovou

Sloup se sochou čeká oprava

Frýdecko-místecká radnice vypsala zakázku na restaurování pískovcového sloupu s kopií sochy Panny Marie na náměstí Svobody v Místku.

Hygienici kontrolovali vánoční trhy, žádné prohřešky neobjevili

Na prodej občerstvení na vánočních trzích se v posledních týdnech roku 2017 zaměřují při svých kontrolách pracovníci Krajské hygienické stanice v Ostravě (KHS).

Krajští zastupitelé podpořili Třinec, stane se statutárním městem?

Třinec – Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém posledním zasedání jednomyslně 64 hlasy podpořilo návrh změny zákona č. 128/200 Sb. o obcích, aby byl Třinec zařazen mezi statutární města České republiky.

Lodní kanál propojující Dunaj, Odru a Labe je na dosah

Už Karel IV. snil o vodní cestě, která by spojila povodí Baltského, Černého a Severního moře, a po které by mohly proplouvat velké nákladní lodě. Po téměř 700 letech teď jeho představa získává podstatně reálnou podobu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT