Peníze na konci 90. let putovaly do firem Nová huť (dnes ArcelorMittal Ostrava, Válcovny plechu Frýdek-Místek a Vítkovice Steel (nyní Evraz Vítkovice Steel), aby se vymanily z finanční krize. S podporou souhlasila Evropská komise (EK).

Dluhy se umazali, zaměstnanci propustili

Oceláři za vyplacenou finanční injekci museli snížit zaměstnanost, omezit výrobu, některé provozy zavřít a jiné zmodernizovat. ArcelorMittal Ostrava (AMO) obdržela od státu 4,937 miliardy korun a její dceřiná firma Válcovny plechu 291 milionů korun.

"Částkami se umazaly dluhy, které vytvořily dřívější špatně hospodařící managementy," uvedla mluvčí ocelářské skupiny Jana Dronská. Na oplátku za to AMO od konce roku 2000 snížila počet svých lidí na polovinu, namísto tehdejších více než čtrnáct tisíc zaměstnanců má nyní jen 7200 lidí.

Válcovny plechu zeštíhlely z bezmála 1200 na asi 580 lidí. Produktivita práce přepočtená na pracovníka se v AMO zvýšila na 320 tun ze 179 tun vyrobené oceli, letošním plánem je podle Dronské dosáhnout 380 tun.

Investice do ekologie

S dotací je spojena i podmínka investic do ekologie. Například AMO musí do konce letošního října prokázat, že se zavázala k pětimiliardovým investicím. Ocelářská firma dokončuje poslední dokumenty k investičním smlouvám, které si pak EK překontroluje, řekl šéf právního oddělení AMO Jan Rafaj.

"Já si myslím, že to je formální proces, protože jsme se přesně domluvili, a my to přesně podle toho formátu děláme," uvedl. Podle Rafaje by AMO neměla vracet žádné peníze.

Válcovny plechu letos z dotace vracely státu asi 25 milionů korun.

Podle Evy Kijonkové, mluvčí skupiny Vítkovice Holding, byly splněny všechny podmínky plynoucí z čerpání pomoci. "Příjemcem třímiliardové dotace byla tehdy státem vlastněná akciová společnost Vítkovice. Hutní firma Vítkovice Steel, k níž se veřejná pomoc bezprostředně vztahovala, už v té době ani nebyla součástí prodávané společnosti," řekla.