Pravomoci postupně předával dvěma synům. Loni pak odešel v rámci programu předčasného ukončení zemědělské činnosti do důchodu. „Jeden syn má pod sebou zemědělskou činnost, další se stará o obchod. To je v současnosti, když je odbyt základem pro úspěšnost každého podnikání, hodně důležité. Už dříve jsme to měli tak rozdělené, aby každý zodpovídal za svůj obor nebo úsek. V rámci možností jsem pomáhal s administrativou a podobným papírováním. To je dost nezáživná, i když nezbytná práce, která může podnikání někomu i znechutit,“ vysvětluje Kublák senior. Podle něj se na základních a pro chod farmy nejdůležitějších rozhodnutích domlouvají společně. „Výsledek pak všichni respektujeme. Občas už se samozřejmě projeví, že mám trochu konzervativnější přístup než synové. Dobré je si ale ty věci vyříkat hned, nedusit je v sobě. To by nedělalo dobrotu,“ míní Kublák. Podle něj je plusem rodinné farmy to, že se příbuzní dokáží v horších časech společně uskrovnit. „Zatím se nám daří táhnout za jeden provaz. Jak sleduji vývoj, tak v tom zemědělství to vypadá všelijak. Naším cílem je zajistit hospodaření tak, abychom přežili případně i bez dotací,“ vysvětluje věc, na které se ve farmě všichni shodují. V další rodinné firmě jsou pravomoci jasně vymezené. „Firmu jsem zakládal před patnácti lety sám. Tenkrát otec ještě dělal ve větším ostravském podniku. Ke mně přišel až před zhruba třemi lety. Do řízení a dalších věcí souvisejících s provozem mi nemluví. Pracuje jako zaměstnanec,“ vysvětluje podnikatel z Ostravy, který se pohybuje v automobilovém průmyslu. Sám zároveň přiznává, že postupem času rozpoznal, jak jej blízkost člověka, na kterého se může stoprocentně spolehnout, uklidňuje. „Dříve jsem odjížděl na dovolenou s pocitem, že mě po návratu čeká spousta restů. Když tu v posledních letech zůstával otec, tak se to změnilo. Určitě se projevuje, že má vysokoškolské vzdělání a dlouholeté zkušenosti z předchozího zaměstnání,“ vysvětluje majitel firmy, který chce zůstat raději v anonymitě.