Schválen je plán na vypsání soutěže na provozovatele linek do Vídně a Mnichova i dotaci pro plánované spojení společnosti LOT do Varšavy. Podle usnesení zastupitelů by měl kraj vypsat výběrové řízení na dopravce, který zajistí provoz do Vídně a Mnichova.

POČET LETŮ

U trasy do Vídně počítá kraj s 11 rotacemi týdně s možností navýšení až na 16 týdně. Do Mnichova kraj chce nejméně 11 rotací týdně. Počet letů je podle serveru Zdopravy.cz nastaven tak, aby se dopravci vyplatilo umístit do Ostravy trvale letadlo. Podmínkou je nasazení letadla nejméně pro 40 lidí a interline nebo codeshare spolupráce ve Vídni či Mnichově.

Letiště Leoše Janáčka v Mošnově. Ilustrační foto.
Krajští zastupitelé budou hlasovat o stovkách milionů pro ostravské letiště
 Let z Istanbulu musel po několika vyčkávacích okruzích přistát v Brně.
Ostravské letiště má problém. V horku tam nemohou přistávat letadla

Kraj v minulosti už zkoušel podobným způsobem rozlétat spojení do Amsterdamu a Helsinek, nikdo se ale nepřihlásil. Náměstek pro dopravu Jakub Unucka je ale přesvědčen, že zájemci tentokrát budou. „Na základě předběžných tržních konzultací s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládáme, že výběrové řízení nezůstane bez odezvy,“ uvedl Unucka. Tendr by podle něj mohl být vyhlášen koncem července a lety spuštěny ještě letos.

Kraj by za provoz měl ročně platit maximálně 7,8 milionu eur, kontrakt by byl na čtyři roky. Provoz leteckých linek by tak kraj mohl vyjít na téměř 800 milionů korun. Ročně má jít do leteckého spojení částka, která odpovídá zhruba čtvrtině ročních výdajů kraje na regionální autobusy. Jedna z navržených linek do Vídně přitom už létala a skončila na nezájmu cestujících. Kraj dlouhodobě argumentuje tím, že spojení do některého z velkých evropských letišť je pro region životně důležité a volají po něm investoři.

Oprava silnic, 12. června 2019 v Ostravě. Na snímku ulice Rudná.
Samé uzavírky a kolony: Na ostravských silnicích bloudí i řidiči z povolání

Zastupitelé současně schválili roční dotaci do výše 10 milionů korun na linku z Ostravy do Varšavy, kterou plánuje polská letecká společnost LOT. Umožní propojení Ostravy s Evropou i dálkovými destinacemi přes Varšavu.

Start linky Ostrava Varšava je však vázán na vyřešení problému s letadly Boeing 737 MAX. Podpora bude fungovat na jiném principu, protože u linky do Varšavy předpokládá kraj návratnost investice do pěti let.

Komentář Aleše Uhra

Ostravské letiště: jen miliardy nestačí
Letiště Leoše Janáčka Ostrava spolkne v příštích čtyřech letech necelé tři miliardy korun! Snaha kraje oživit Mošnov rozlétáním tří linek do evropských měst (Vídeň, Mnichov, Varšava) vyjde daňové poplatníky na necelou miliardu, zbytek astronomické částky spolkne nutná rekonstrukce stávající letecké dráhy. Současné vedení kraje v čele s hejtmanem Ivo Vondrákem tak dává jasně najevo, že nechce být hrobníkem třetího největšího letiště v zemi.

Nehraje se tady přitom jen o politické body, které může vedení kraje v případě renesance Mošnova získat. Jde o prestiž a image celého regionu, který jako otloukánek v mnoha oblastech přišel v posledních měsících o letecké spojení nejen s Evropou, ale i s Prahou. A to se nikomu ze zdejších obyvatel i z řad vrcholných politiků neposlouchá dobře.

Kdo nic nedělá, nic nezkazí. A proto je dobře, že letiště dostalo ještě jednu šanci se nadechnout. Současné vedení kraje by však rozhodně nemělo do Mošnova pouze napumpovat miliardy korun, jako to dělali jeho předchůdci v minulosti. Musí zahýbat i s personální politikou v samotné akciové společnosti. Konečně by tam měli začít pracovat opravdoví profesionálové z oboru a ne jen političtí trafikanti, kteří si pořád stěžují, jak se jim něco nedaří.

Pouze prostavěné a prolétané stovky miliony korun totiž úspěch nepřinesou. A Moravskoslezský kraj by měl také okamžitě začít s tlakem na to, aby letiště začalo normálně komunikovat s veřejností. Zatím totiž ani tuto zdánlivě jednoduchou disciplínu v Mošnově nezvládají. Jakékoliv informace odtud vypadávají v nadsázce v takovém režimu, jako je dostávali obyvatelé města Pripjať bezprostředně po tragické havárii jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986.

A to je pro Moravskoslezský kraj, v tomto případě hlavně pro resortního náměstka hejtmana Jakuba Unucku, hodně smutné vysvědčení. Tohle dlouhodobé ticho navíc nahrává do karet i kritikům, kteří teď vcelku logicky tvrdí, že tři miliardy se daly v regionu utratit lépe než ve skomírajícím Mošnově.