Že šlo původně o koláč, který se hospodyni právě nevydařil, je dnes už dávno zapomenuto. A frgál patří společně se slivovicí či kyselicí k nejtypičtějším valašským krajovým specialitám.

Recept na jeho výrobu se dodnes v domácnostech dědí z generace na generaci. Upéct opravdu chutný frgál je ovšem umění a vyžaduje zkušenost, um a kvalitní suroviny.

Projít zhruba kilometr a půl od hospody U Bačů k bývalé restauraci U Siberie ve Frenštátě pod Radhoštěm je hodně nebezpečné. O nutnosti chodníku v místě se hovoří již 33 let.
VIDEO: Bude chodník? Nebude? Obyvatelky Frenštátu se ptají již devět let

Frgál se na Valašsku připravuje podle ustáleného výrobního postupu zřejmě již několik století. První písemné zmínky o něm pak pocházejí z roku 1826. „Pekly se v rodinách, kde měly dostatek potřebných surovin – mouky, cukru a droždí. Ty nebyly v každé domácnosti samozřejmostí,“ připomíná Pavla Stoklasová, pekařka a cukrářka Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích.

Jak na frgály vás naučí v kurzu

Sama má s výrobou frgálů bohaté zkušenosti. Natolik bohaté, že se o ně už několik let dělí se zájemci na kurzech pečení frgálů, které Resort Valachy pořádá. Prošly jimi už stovky lidí.

Letošní první kurz se koná v hotelu Galik ve Velkých Karlovicích a účastní se jej dvanáct lidí – devět žen a tři muži. „Pojďte blíž, ať vidíte. Jak doma děláte kynuté těsto? Jste zvyklí na tužší či řidší?“ zasypává Pavla Stoklasová účastníky otázkami hned po úvodním přivítání.

Tradiční drhání peří - Bystřické/Bystrzyckie szkubaczki, 20. ledna 2022 v Bystřici nad Olší na Frýdecko-Místecku.
VIDEO: Starobylou tradici nejen podhůří Beskyd připomněli v bystřickém MUZ-ICu

Pochopitelně právě přípravou těsta výroba frgálu a také samotný kurz začíná. „Důležité je mít základní suroviny předem nachystané v pokojové teplotě. A u těsta na frgál platí, že čím řidší, tím lepší,“ radí lektorka. Krok za krokem pak s účastníky kurzu prochází správný postup.

Po uhnětení těsta a jeho vykynutí přichází na řadu správné rozvážení a následně rozválení. A přidání náplně. Připravené jsou čtyři nejtypičtější – hrušková, maková, povidlová a tvarohová. „Dělávaly se a dělávají i mrkvová, zelná, borůvková, meruňková či ořechová,“ vyjmenovává další z tradičních náplní Pavla Stoklasová.

A připomíná, že frgály se dříve pekly především při významných událostech či svátcích: na Vánoce, o Velikonocích, na svatby či křtiny. V bohatých chalupách také o nedělích.

Není frgál jako frgál

To už dnes sice neplatí, rozhodně však platí, že není frgál jako frgál. V prosinci 2013 se dvouslovné spojení „valašský frgál“ stalo chráněným zeměpisným označením, které uděluje Evropská komise. Označovat tak lze pouze koláč upečený skutečně na Valašsku. Navíc musí splňovat přísné parametry.

„Například vážit více než šest set gramů a mít pouze jednodruhovou náplň,“ upozorňuje Pavla Stoklasová. Přesné požadavky jsou také na rozměry koláče.

V areálu třineckého sběrného dvora a kompostárny zpracovávali 19. ledna 2022 popeláři svezené vánoční stromky z Třince. Dřevní štěpka, která po smíchání s bioodpadem slouží k výrobě tradičního kompostu.
VIDEO: Kde končí vánoční stromky? Takto to si s nimi umí poradit v Třinci

Na Valašsku jsou v současné době pouze čtyři pekárny, které se mohou pochlubit tím, že pečou skutečné valašské frgály. Frgály samozřejmě pečou i jiní, ti však musí přídomek „valašský“ oželet.

Také koláče, které nakonec velmi úspěšně vyrobili účastníci lednového kurzu v Karlovicích, vlastně nebyly pravé valašské frgály. Už jen proto, že všechny měly více druhů náplně.

Kurzy jsou velmi oblíbené

Smyslem kurzu však nebylo získat ochrannou známku, ale naučit se tradiční pečivo vyrobit. A to se podařilo. Mezi jinými i Barboře Plonka Schwarzbachové, která na kurz do hotelu Galik dorazila i s nevlastními dcerami Petrou a Kateřinou Plonkovými. „Jsme z Ostravy, ale kousek odsud – v Huslenkách – máme chaloupku. Jezdíme sem pravidelně za turistikou, známe zdejší hotely. A díky tomu jsem se také dozvěděla o kurzu. Tak jsem se s děvčaty přihlásila,“ svěřuje se paní Barbora.

Ona i Kateřina s Petrou si kurz užily. „Moc se nám líbil. Byly jsme napnuté, co nás čeká, ale paní lektorka byla strašně šikovná, ochotná, obětavá, u pečení jsme se i zasmály a nakonec si odvážíme krásné koláče. Takže za mě maximální spokojenost,“ pochvalovala si Barbora Plonka Schwarzbachová.

Helfštýn, architektonická perla Moravy.
VIDEO: Helfštýn, architektonická perla Moravy, na kterou můžeme být hrdi

Zkušenosti s přípravou kynutého těsta či vlastním pečením jí nechybí, frgály ale doma nedělají. To se ovšem nyní po úspěšném absolvování kurzu změní. „Co nejdříve, nejspíš už příští týden si jej zkusíme upéct. Abychom s holkama nezapomněly, co jsme se naučily,“ plánují si.

A co bylo na výrobě frgálu nejtěžší? „Pro mne určitě rozetřít na těsto náplň. Pro mne zase těsto správně rozválet,“ přemýšlejí Kateřina a Petra Plonkovy – obě milovnice hruškových frgálů.

A také tvarohových, které má nejraději jejich táta. Ten na kurzu sice nebyl, zkrátka ale nepřijde. Manželka i dcery na něj myslely a tvarohová náplň proto na vlastnoručně vyrobených frgálech, které si z kurzu v Karlovicích odnášejí domů, jednoznačně převládá.

Recept na valašský frgál

Suroviny:
1 kg hladké pšeničné mouky speciál
150 g cukru
250 g tuku
70 g droždí
0,5 litru mléka
10 g soli
3 celá vejce
45 ml oleje

Postup:
Spojením droždí, cukru a trochy hladké mouky se nejprve zadělá kvásek, zalije mlékem a nechá nazrát.

Mezitím se do díže k hladké mouce postupně přimíchá mletý cukr, špetka soli, vejce a tuk. Doplní se nazrátý kvásek a za postupného přilévání mléka je možné vypracovat těsto. Před dokončením se přidává ještě olej. Hotové těsto se přikryje a nechá vykynout.

Po vykynutí se těsto rozvažuje na bochánky o 240 gramech, které se pokládají na kruhový pečící papír o průměru třicet centimetrů. Bochánky se rozválí na kruhový tvar. Na těsto se rovnoměrně rozetře 400 gramů vybrané náplně, přičemž necháváme volný asi centimetrový okraj, jež se potírá rozšlehaným vajíčkem.

Koláč posypeme drobenkou. Necháme ještě chvíli pokynout pak pečeme 10 až 12 minut při 175 až 200 stupních. Po upečení se okraj ještě teplého frgálu potírá mlékem o pokojové teplotě. Na závěr patří na koláč poleva připravená z másla, mletého cukru, vanilkového cukru a rumu.