Na úterní jednání zastupitelů přišli ti, kteří to vidí „z druhé strany", čili zaměstnanci hospod a restauračních zařízení, ve kterých navzdory vyhlášce stále fungují interaktivní videoloterijní terminály (IVT). Bojí se, že je jen otázkou času, kdy přijdou o místo. S argumentací jim pomáhal Karel Nierostek, jednatel firmy, která v oboru podniká.

„Tady v Třinci přijde o práci 270 lidí, to je fundovaný odhad," tvrdil Karel Nierostek a dodal, že jde většinou o ženy, na jejichž příjmech jsou často závislé celé rodiny. V součtu prý jde jen na platech o 20 milionů korun. „Přišli jsme se zeptat, jestli je to rozhodnutí správné, jestli není populistické," prohlásil jednatel. „Já se s těmi hráči, na rozdíl od vás, setkávám dennodenně," řekl zastupitelům jeho kolega. „A oni říkají: Však to není zrušeno v Těšíně, v Jablunkově," pravil. Podle něj je tak plošný zákaz hazardu ve městě zbytečný – míní, že by stačilo snížit počet terminálů a omezit reklamu.

Některé zaměstnankyně třineckých podniků se ptaly, kdo jim pomůže a kdy si mají hledat nové místo, na to ale neexistuje jednoznačná odpověď.

Přečtěte si také: Terminály jsou stále ve hře. Úplný zákaz hazardu má ale podporu

V případě videoloterijních terminálů má totiž důležité slovo ministerstvo financí, které spustilo řízení o odnětí licence. „Teď to nezáleží na nás. Řekněme, že je to otázka dvou tří měsíců," naznačil právník městského úřadu Rafał Zawadzki. Co je naopak jasné, že koalice v Třinci nechce vyhlášku, která zakazuje klasické automaty i terminály, „změkčit".

Místostarostka Milada Hejmejová argumentovala mimo jiné tím, že podle odborníků je pro hráče klíčová dostupnost přístrojů. „Je to hlavní příčina, proč lidé hrají," řekla a dodala, že mezi negativní jevy, které patologické hráčství doprovází, patří půjčky na vysoký úrok a prostituce. „U seniorů je s tím spojena podvýživa. A co je nejhorší, je zvyšující se počet sebevražd. Je to i domácí násilí, zvyšují se náklady na činnost policie, soudů a tak dále," pravila místostarostka.

Podle radnice neobstojí ani argument, že hazard by do městské pokladny přinášel pět až deset milionů korun ročně. „Člověk se stane patologickým hráčem za jeden až tři roky. To je druhá strana mince – musí se zvážit, co má pro společnost větší přínos," konstatovala Milada Hejmejová. Řeči o ekonomickém přínosu hazardu jsou podle ní k smíchu, neboť město by podle této logiky mohlo začít podporovat i prodej drog. „A byly by s tím spojeny ještě větší prostředky," řekla kritikům vyhlášky.

Místostarosta Ivo Kantor odhad, se kterým operuje Karel Nierostek, zpochybňuje. „Těch herních míst je asi pětadvacet. Já si myslím, že to číslo dvě stě nezaměstnaných a hladových je silně populistické," řekl doslova. Podle něj jde navíc většinou o restaurace, a tyto podniky by se tak měly věnovat právě restaurační činnosti.

O změně vyhlášky se však přece jen bude po prázdninách jednat – navrhl to opoziční zastupitel Lukáš Wojtas, který podle svých slov text připraví. V úterý se k němu přidal i jeho kolega Radim Turek. Ten tvrdí, že radnice předloni nijak nezohlednila dopady vyhlášky na zaměstnance firem, které IVT ve městě provozují, a upozorňuje, že nejsou k dispozici ani žádné policejní „statistiky o vraždách" a trestné činnosti, za kterou může hazard v Třinci. Po vystoupení Milady Hejmejové dokonce prohlásil, že si připadá, jako by žil „v nějakém West Hamu".