V poslední době se podle mluvčí ostravského ArcelorMittalu Barbory Černé ženy hlásí více i na pozice, které byly v minulosti určeny výhradně mužům. Svou roli hrají také moderní technologie v průmyslu, které tradičně fyzicky náročnou práci v některých případech ulehčí či zcela změní.
Z 547 žen, které v huti pracují, jich nejvíce zastává pozice, v nichž se oceňuje ženský smysl pro pořádek a pečlivost. Proto jsou zaměstnány v účtárnách, v oblasti prodeje, zásobování a nákupu či v laboratořích. Mnohé jsou ale i v dělnických profesích. Uplatňují se například jako jeřábnice, železničářky, ale také jako koksařky, valcířky kovů, elektrikářky, zámečnice či soustružnice kovů. Huť chce také trvale zvýšit počet žen v manažerských pozicích.
KDO ŘÍDÍ VLAK? STROJVŮDKYNĚ
České dráhy (ČD) zaznamenávají vyšší zájem žen o technické profese, jako jsou strojvedoucí a mechanik. Aktuálně už vlaky ČD řídí devět žen a šest se na povolání strojvůdkyně připravuje.
„Mezi ženami máme strojvůdkyně, které vozí motoráčky na vedlejších lokálkách i rychlovlaky Railjet na našich nejrychlejších tratích," uvedl generální ředitel Českých drah Pavel Krtek.
Jak dodal, pozitivně vnímá také zaměstnávání žen ve vedoucích pozicích. Ženský element je totiž podle něj při řízení podniku velmi inspirativní. ČD zaměstnávají celkem 4628 žen. Jejich podíl na počtu zaměstnanců činí necelou třetinu. Ženy-strojvůdkyně využívá i soukromý přepravce Leo Express.
Přečtěte si také: Dobrovolná dohoda železáren a ministerstva ovlivňuje životní prostředí
DCERA KOMINÍKA SE "POTATILA"
Za minulého režimu podle majitele kominictví v Českém Těšíně Emila Morávka ženy čistit komíny nesměly.
„Jednalo se o práci ve výškách, a tak byla označena za rizikovou. V posledních desetiletích se předpisy uvolnily. Odhaduji, že zhruba dvě desítky žen se už jako kominice vyučily. Je ale pravda, že spíše než na čištění a vymetání komínů jsou kominice využívány například při vypracovávání revizních zpráv a podobných činnostech," uvedl Emil Morávek.
Kominicí je i jeho dcera Pavla Dostálová. „Odbornou způsobilost má, problémem by určitě pro ni nebylo ani to, pokud by měla vylézt na střechu a vymést komín. Dostává se k tomu ale spíše výjimečně. Má však odbornou způsobilost a složila i zkoušku revizního technika," dodal Morávek.
I v tomto oboru se podle něj prosazují ženy-kominice tím, že jsou pečlivější a spolehlivější, a díky tomu jsou schopny se určitě vyrovnat mužům.
Přečtěte si také: Osm obviněných, mezi nimiž je i primátor, se stížností neuspělo
K TÉMATU
Chtěla být učitelkou, ale pracuje v huti Marcela Jatagandzidu (na snímku vlevo) nastoupila tehdy ještě do Nové huti Ostrava už v roce 1990.
„Byla jsem mladá, svobodná holka a hned po maturitě jsem začala pracovat v huti. Už v průběhu studií jsem prošla několika zajímavými brigádami, třeba na rourovně. Po ukončení studia jsem pak byla přijata jako kontrolorka jakosti na středojemnou válcovnu, což byl v té době nejnovější provoz v celé huti. V této profesi se pořád učím novým věcem, protože požadavky na kvalitu výroby jsou stále náročnější," říká Marcela Jatagandzidu.
Přitom její původní představy byly úplně odlišné. Jako malá holka chtěla být totiž učitelkou nebo vychovatelkou v mateřské škole. „Děti mám moc ráda. Takže si umím představit, že by mě ta práce bavila. Dneska už ale vím, že bych neměnila. I když nemám v práci na sobě hezké šaty, ale montérky a přilbu. Tahle práce mě totiž stále baví. Vůbec není stereotypní, a navíc mám kolem sebe dobrý kolektiv, tvořený pěti muži a jednou další ženou. A dobrý šéf je taky k nezaplacení," vysvětluje žena.
Protože už v huti pracuje od roku 1990, může porovnávat, jestli a jak se mění chování mužů k příslušnicím něžného pohlaví. „Pokud je muž slušný, tak se zkrátka chová zdvořile a pěkně i k ženám. A jak se to projevuje? Pokud například přenáším těžší vzorky pro zkoušky, což není nijak výjimečné, vždycky se mě některý z chlapů zeptá, jestli chci pomoct. A pomůže mi. Až mě někdy překvapuje, že mě i po těch letech chlapi pořád berou jako křehkou ženu," pokračuje dále Marcela Jatagandzidu. Jak dodává, za klíčové pro pracovní pohodu a výkon považuje mezilidské vztahy na pracovišti.
„I když se třeba Mezinárodnímu dni žen nepřikládá taková důležitost jako v minulosti, v našem kolektivu vždy podnikneme nějakou mimopracovní aktivitu. Třeba společně grilujeme. To, že lidé, kteří spolu pracují, najdou čas a chtějí se setkat i v době volna, vypovídá určitě o mnohém," je přesvědčena žena, která místo hezkých šatů nosí v práci montérky a přilbu.