„Letní, které bývá lehčí s volnějšími listy, už dávno není. Zbývá krouhárenské a zimní, to vydrží při správném skladování až do dubna,“ popsala zahradnice Františka Bestová z ostravského Zahradnictví Pod Skalkou odrůdy zelí, jež tu pěstují. Jejich vegetační doba je od 60 do 170 dní, přičemž na poli vydrží i v pětistupňových mrazech.

„Poslední se sklízelo tento týden po oblevě z pole na Záhumenici,“ navázala zahradnice s tím, že celkovou tonáž raději ani nepočítají. V hlavní sezoně, trvající od druhé polovičky září, však zpracovávají denně až tři čtyři tuny zelí. Jen kvasit ho nenechávají, nemají na to totiž už vlastní dostatečné kapacity.

V Polsku začal Jarmark św. Mikołaja, 3. listopadu 2021 v Cieszynie.
Rozdílný advent: Doma ticho a klid, Češi vyráží za vánočními trhy do Polska

„Ruční sklizeň, ruční plnění beden, ruční čištění od špatných listů, ruční ořezávání,“ uvedla Bestová v části haly určené ke skladování produktů.

Část zelí pro velkosklady se přitom musí okrajovat jinak, než to určené pro přímý prodej v zahradnictví. Případně krouhání – které je kapitolou samou pro sebe.

Výroba krouceného zelí v zahradnictví Poruba, 2. prosince 2021 v Ostravě. Nakrouhané zelí.Výroba krouceného zelí v zahradnictví Poruba, 2. prosince 2021 v Ostravě. Nakrouhané zelí.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

„Košťály odvrtáme, ale ne celé, aby jejich zbytky podpořily mléčné kvašení,“ popsala zahradnice u krouhacího stroje opatřeného i vrtačkou (jen rotující hrot má cenu sedmi tisíc korun). Ten je schopen udělat docela svižně z hlávek zelí nudličky o frakci 1,2 milimetru a zaplnit okolí charakteristicky čerstvou vůní.

„Dvě hlávky, sedm kilo,“ vypočítala Bestová u váhy množství, které se na první pohled nezdá tak velké. Větší je podle ní v tomto roce každopádně zájem o zelí z Poruby, snad až o dvacet procent.

Push-pully České dráhy objednaly pro trať z Ostravy do Frenštátu pod Radhoštěm. Ilustrační foto.
Trať z Ostravy na Valašsko čekají změny, zavádí se nové spěšné vlaky Lysohor

Někdo si přijíždí jen pro půl kilogramu, jiný i pro tunu. Rozdíl mezi celým a krouhaným dělá pětikorunu.

„Zbytky přijdou zpátky na pole, zaorat,“ vysvětlila zahradnice. Na jeden pozemek se přitom hlávkové zelí sází zásadně vždy co pět let, následující čtyři roky tudíž na Záhumenicí nad Porubou budou střídat další plodiny. Zdejší zelí sice vychází poněkud dráž, než to z ciziny, zato je podle Bestové „naše“.