Původně ale osmatřicetiletý českotěšínský rodák David Valíček plánoval svou životní a profesní kariéru jinak. „Chtěl jsem být vojákem z povolání, ale ještě v dětském věku jsem měl úraz, který mi nástup do profesionální vojenské služby znemožnil. Takže jsem se vyučil kuchařem a přišlo mi normální, že budu dělat to, na co mám papír. Nehledal jsem žádné jiné cesty, jak vydělat peníze. Začal jsem se živit jako kuchař a k tomu, kde jsem dnes, mi pomohly ambice a chuť cestovat,“ přibližuje energický a pozitivně naladěný kuchař.

David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka

Říká, že gastronomie je obor ve světě potřebný a žádaný, a vždy byl lidí z této branže nedostatek, ve špičkových i běžných provozech. Takže kdo se vydá na zkušenou do světa, zpravidla se neztratí a praxi získá velice záhy.

„Přesně toto byla moje cesta. Nikdy jsem nevyužíval konexí a raději šel vlastní cestou. Ano, přiznávám, byla to tvrdá škola. Protože vždy jsem chtěl pracovat v těch nejlepších hotelech a restauracích, ušil jsme si na sebe bič. Někdy to bylo doslova o život, ale těch 14 let ve světě mi hrozně moc dalo,“ říká David Valíček, který své životní i kuchařské zkušenosti sbíral v Rusku, na Ukrajině, ve Skotsku, na Bermudách, v New Yorku nebo už zmíněných Spojených arabských emirátech. Jeho poslední světovou pracovní štací byl Londýn, kde restauraci Berners Tavern koukal „pod prsty“ michelinskému šéfkuchaři Philu Carmichaeovi.

"Začal jsem se živit jako kuchař a k tomu, kde jsem dnes, mi pomohly ambice a chuť cestovat."
David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka

Ještě před pobytem na tajemstvím obestřených ostrovech v Atlantiku ale našel práci v hotelu Burdž al-Arab, který je reklamou na Dubaj. „Je to sedmihvězdičkový hotel, který nepotřebuje michelinskou hvězdu. Svým luxusem, kvalitou, službami i jen tím, jak vypadá, je prostě někde úplně jinde. Ční nad vším,co si dokážete představit,“ říká David Valíček.

Takovéto prostředí se pochopitelně hemží hvězdami sportu či showbyznysu, významnými světovými politiky nebo jen neznámými superboháči. Má ve své sbírce třeba společnou fotku s nějakou celebritou?

„Bohužel ne. Jako kuchař ne vždy máte možnost nahlédnout za dveře kuchyně, ale příležitosti, které se občas naskytnou, jsou výjimečné. Třeba se potkat se zajímavými lidmi na cateringu na jachtě bahrajnského sultána, pohybovat se v privátním apartmánu se zpěvačkou Celine Dion nebo třeba připravovat catering pro soukromou jachtu Toma Cruise,“ vypočítá jen některé z celebrit, kterým byl na blízku.

David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka

Na co však do smrti nezapomene, je jeden jeho pracovní prohřešek. „Připravovali jsme garden party pro velmi důležité ruské byznysmeny a já zapomněl na přízdoby k masu. Ten řev mého šéfa byl slyšet snad až k Burdž Chalifě nejvyšší budova světa – pozn. red.). Dnes už se směju, ale předtím to byl vážný prohřešek, nic se neodpouštělo. Tohle byla opravdová, a mimochodem skvělá, škola života,“ vzpomíná Valíček.

A dodává zkušenost, že když člověk dělá svou práci pořádně a se vší vážností, vyplatí se to a šéfové to ocení. To dobře poznal při práci s týmem, který vedl v hotelu Rosewood Tuckers Point na Bermudách.

"Potkal jsme se zajímavými lidmi na cateringu na jachtě bahrajnského sultána, pohyboval se v privátním apartmánu se zpěvačkou Celine Dion nebo třeba připravoval catering pro soukromou jachtu Toma Cruise."
David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka

Před pěti se vrátil do Česka, usadil se v Třinci a po tříletém angažmá v jednou luxusním beskydském resortu začal více zúročovat nabyté zkušenosti. V roce 2018 si otevřel vlastní restauraci a založil školu vaření neboli Food Atelier, což jsou kurzy vaření pro veřejnost.

„Vždycky se mi líbila myšlenka zapojit lidi do vaření, předávat jim své zkušenosti a podělit se o příběh, který jsem prožil. Lidé dnes vyhledávají aktivní formu zábavy i v gastronomii. Spousta lidí ráda vaří, nebo se to chce naučit a proto po práci relaxují tím, že přijdou na kurz a pod dohledem profíků vaří. Kurzy ale nejsou jen pro jednotlivce. Tento způsob „zábavy“ si oblíbily firmy, a objednávají si nás na večírky nebo firemní teambuildingy. Na večírku se tak nejen pije a povídá, ale někdo vezme zástěru, něco uvaří a baví se u toho. Objednávky ale máme i na narozeninové party či jiné rodinné oslavy,“ říká David Valíček.

"Začátek byl těžký, lidé o nás moc nevěděli, ale já věřil, že se nám podaří prorazit, když ukážeme, co umíme."
David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka

Proč světaznalý kuchař neotevřel svůj podnik, podobně jako řada jeho kolegů, v hlavním městě? „V Praze už prakticky všechno je, tak proč „tahat dříví do lesa“. Lidem, kteří rádi vaří, se nedostává času a tak aby nemuseli jezdit na různé kulinářské instituty po republice, jsem jim nabídl to samé tady v Ostravě. Doktoři, právníci, IT specialisté, lidé, co mají sedavou práci, nebo jen rádi vaří, si zgustnou na něčem netradičním a ještě se dozvědí různé fígle a k tomu si vychutnají i víno, které doporučujeme. Začátek byl těžký, lidé o nás moc nevěděli, ale já věřil, že se nám podaří prorazit, když ukážeme, co umíme. Nedělám to samozřejmě jen já, ale myslím si, že v tomto případě se mi podařilo vybudovat projekt, který je interaktivní, a je o něj zájem. Nebojím se říct velký zájem,“ říká food kreativec David Valíček.

„V Praze už prakticky všechno je, tak proč tahat dříví do lesa."
David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka

Tak jako naprostou většinu českých restaurací zdecimovala koronavirová karanténa, i David Valíček musel v půli března svůj podnik zavřít. Nesčítal ale jen ztráty. Nezahálel a podal pomocnou ruku domovu pro seniory v jeho rodném městě, kde od dubna vypomáhal v kuchyni. „Pořád jsem kuchař, takže tam, kde je kuchař potřeba, tam bych měl jít,“ vysvětluje, jak se v tomto zařízení ocitl.

Spolupráce to byla přínosná pro něj i tamní kuchařky, které se na mužskou, světem protřelou posilu, velmi těšily. A co mělo u seniorů v domově největší úspěch? „Dělali jsme domácí drůbeží paštiku, k tomu jsme pekli focaccia chléb a udělali i brusinkové a cibulové chutney,“ říká David Valíček.

David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka David Valíček v kuchyniDavid Valíček v kuchyniZdroj: Archiv Davida Valíčka

Na začátku května ale nastoupil zpět do práce „na svém“ a intenzivně pokročil s přípravami k otevření své vlastní restaurace. Jako majitel, manažer a šéfkuchař dnes vítá své hosty v Apartmánovém domě Landek, kam se přestěhoval z Dolních Vítkovic a kde bude pokračovat i jeho škola vaření.

„Dlouho se mě lidé ptali, kdy si otevřu restauraci a já jim vždy říkal, že vlastní podnik by si měl člověk zařídit až po dosažení nějaké zkušenosti. Tak už snad jsem v té fázi a díky možnosti otevřít novou školu vaření v části bývalé restaurace na A.D. Landek, kde je plně vybavená kuchyň, luxusní apartmánový dům, hotel, parčík, bazén a wellness s posilovnou, otevíráme i originální restauraci s mými chutěmi. Tam budu fungovat s týmem lidí, pro které tento projekt nebude jen práce, ale životní krédo a Food Atelier bude jejich místo se smyslem pro život.