Podle studie firmy Deloitte loni Česká republika se 17,2 procenty zastoupením žen ve vedení zaostávala jak za celosvětovým, tak evropským (30,7 procenta) průměrem, i když číslo narostlo oproti roku 2018 o 3,4 procentního bodu.

U veřejně kótovaných společností patří Česko ke chvostu zemí Evropské unie. „Podíl žen v exekutivních pozicích je ostudně malý. Na kariéru má velký efekt mateřství. Rodinná politika je stále zaměřená na matky doma,“ komentoval jiná data Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.

O víkendu jezdí dieselem. Dopravní podniky šetří kvůli cenám zemního plynu

Podle vedoucí Úřadu vlády Jany Kotalíkové kvóty nejsou prvořadé. Naopak, umělé tlačení žen do vedoucích pozic může být spíš ponižující. „Ženy se umí prosadit samy, mají velký přínos pro vedení obchodních společností. Zároveň vím, že přespříliš žen týmové práci nesvědčí,“ řekla při nedávném kulatém stolu, kde se sešli odborníci na téma.

Charta diverzity

Pavel Štern z Byznysu pro společnost při debatě připomněl signatáře takzvané Charty diverzity. „Podpora firem se zvyšuje, kladou si dlouhodobé cíle, co se týká zastoupení žen ve vedení společností a dozorčích radách,“ uvedl.

Rozvoj diverzity má dlouhodobě v plánu třeba Škoda Auto. Podle mluvčí Martiny Špittové má boleslavská automobilka aktuálně v managementu 14,3 procenta žen a 85,7 procenta mužů. Od roku 2014 se podíl zvýšil zhruba o tři procenta. Ženy tam přitom tvoří celkově přes dvacet procent zaměstnanců.

„Náš cíl pro rok 2025 je férové zastoupení mužů i žen v managementu, které bude reflektovat poměr mezi zaměstnanci – tedy dvacet procent žen v managementu," upřesnila s tím, že strategie počítá se čtvrtinovým podílem žen do roku 2030.

I Češi už začínají přešívat. Z džínsů je kabelka, ze starých šatů overal

Podle Genderové mapy je poměr zastoupení žen ve vedení chudý také u veřejných firem. Lepšího srovnání dosahují převážně u kulturních či zdravotnických institucí. „Kopíruje to nerovnováhu v rozhodovacích pozicích obecně. Ať už zastoupení ve vysoké politice, kde je převaha mužů, kteří nakonec rozhodují. V městských firmách je situace o něco lepší. Pokrok v soukromých společnostech je větší než ve veřejných a státních,“ uvedla ředitelka Otevřené společnosti Marta Smolíková.

Mrzí ji, že přestože více žen než mužů v Česku vystuduje vysoké školy, nemohou se rovně i uplatnit. „Do jisté míry je to mrhání investicemi do vzdělání, když společnost jejich talent nevyužije,“ doplnila s tím, že česká společnost potřebuje umět lépe slaďovat pracovní a osobní život.

Ženy-matky jsou pracanti

Podle Kotalíkové téma velmi souvisí i s mateřskou a rodičovskou dovolenou. „Alfa a omega problému je návrat žen do práce. Máme jednu z nejdelších mateřských na světě. Přitom ženy-matky jsou nejlepší pracanti. Nemají totiž čas ztrácet čas. Jsou efektivní zaměstnanci,“ zmínila vedoucí Úřadu vlády.

Podle ní bude důležitá také podpora projektu Dětských skupin, tedy pro předškolní děti již od šesti měsíců věku. V souvislosti s válkou na Ukrajině a uprchlíky z řad žen a dětí může být tento požadavek ještě intenzivnější. Příčiny rozdílného odměňování mužů a žen pak zkoumá a řeší projekt 22 % k rovnosti ministerstva práce a sociálních věcí.

Vypadnutí matek s předškolními dětmi z trhu práce je podle Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu v Česku a Slovensku větší systémový problém než jinde v Evropské unii.

Zároveň přiznal, že genderové kvóty pro firmy jsou diskutabilní nástroj. „Na rozdíl od kvót počtu žen v politice, kde je evidence za zavedení mnohem pozitivnější,“ dodal.

Každopádně v Česku ženy v nejvyšších řídicích pozicích ve větších podnicích soukromé sféry spíše chybějí. I ve vrcholné politice zaostáváme. Poté, co si Maďaři zvolili svou historicky první prezidentku, je Česká republika poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud neměla ženu v pozici premiérky či prezidentky.