Kliknutím zvětšíteAž vám půjde hlava kolem z nekonečného přelévání vody z kyblíčku do kyblíčku, zákeřných útoků stříkací pistolkou či vodními bombami, útěchou bude vědomí, že podobné hrátky rozvíjejí inteligenci, paměť i kreativitu vašich potomků. Podle psychologů jde především u předškoláků o skvělý způsob, jak podporovat fyzický vývoj dítěte a zlepšovat logické uvažování, úsudek i představivost.
Zatímco trošku odrostlejší potomci ocení společný projekt, pro ty nejmenší může být hra vlastně učením. Například právě všeobecně oblíbené přelévání vody z nádoby do nádoby pomocí plastových kelímků, lopatičky, houby a bůhvíčeho ještě využijte k získání povědomí o počítání, měření objemu a vlastně také odhadu.
Malé děti bude bavit taky malování na dvorku nebo chodníku. Stačí štětec a nádobka s vodou. Brzy zjistí, že jeho výtvor na sluníčku rychle vyschne a zmizí. Procvičí si jemnou motoriku a prakticky uvidí, jak rychle se odpařuje voda. Podobných experimentů se dá vymyslet spousta.
Malé děti ocení i zbudování vodní zahrádky. K jejímu založení není potřeba nic víc než nepříliš velká nádoba, některá z nenáročných vodních rostlin, případně několik kamenů a samozřejmě odstátá voda. Lze ji vytvořit v jakékoli nepropustné nádobě během léta, tímto způsobem znovu využijete třeba staré hrnce, vaničky nebo koryta. Vy umístíte prázdnou nádobu na vybrané místo a vaši malí pomocníci začnou v konvičkách nebo kyblíčcích přenášet vodu, která by měla být odstátá.
Aby se v jezírku dařilo rostlinám, i ty nejméně náročné druhy potřebují hloubku alespoň dvacet centimetrů. Na dno můžete položit jeden či více velkých kamenů, které využijí případní hosté – ptáci nebo hmyz, kteří se přiletí napít. Pak už zbývá jen osázet vodní plochu rostlinami. Existuje spousta nenáročných, pro děti velmi zajímavých vodních druhů. Pokud zvolíte ty, které volně plavou po hladině, malí pěstitelé nebudou potřebovat žádný substrát ani nádobky pro jejich zasazení.
„Dětem se jistě hned zalíbí plovoucí vodní hyacint nebo na hladině se vznášející růžice babelky řezanovité – jde o rostlinu pocházející z teplých krajů Jižní Ameriky. Další naprosto nenáročnou plovoucí vodní rostlinou je nepukalka vzplývající: tato jednoletá drobná kapradina poroste přes léto zcela bez pěstebních zásahů,“ doporučuje Anita Blahušová, autorka knihy Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi.
Loďka v proudu, mlýnek na potoce
Zpestřením prázdninových chvil se stane léty prověřené zhotovení lodičky z kůry. Využít však můžete třeba jen ořech. Výroba není moc složitá, pokud nemáte ctižádost stavět výstavní několikastěžňovou plachetnici ve stylu pirátů z Karibiku.
Stačí, když při procházce lesem najdete silnější kus borové kůry, nejlépe dlouhý zhruba čtyřicet centimetrů, široký kolem deseti, s výškou kolem tří centimetrů. Děti přidají pěkný list, který poslouží jako plachta. Napíchnete ho na špejli s ostrým hrotem, podobně jako se provléká špendlík do látky. Je-li kůra tvrdá, poslouží nožík, jímž vyvrtáte dírku pro zaklesnutí stěžně. Použít lze také papírové vlaječky nebo mohou děti namalovat vlastní pirátské vlajky.
Pokud chcete dokonalé dílo, proveďte nátěr bezbarvým lakem, který zaručí, že se škuner jen tak nepotopí. Pak už zbývá jen lodičku pustit na první plavbu nebo regatu. Kde, to už je jen na vás a malých korzárech.
Šikovný tatínek dokáže jistě vyrobit dětský rybářský prut. V jednodušší verzi jen s háčkem, na který se dají chytat různé plastové hračky na suchu, i ty, co plavou na hladině kbelíku s vodou. Větší děti ocení rybářský prut s navíjecím vlascem. A nezapomeňte na síťku, co nahradí podběrák.
Oblíbenou zábavou bývalo stavění mlýnků na potoce. Pokud máte nějaký vhodný potůček poblíž, pusťte se s dětmi do práce. Vyrobit přesnou kopii klapajícího zařízení bude trochu náročnější, ale pokud pracujete se dřevem, zvládnete to hravě. Spoustu podrobných videonávodů najdete na internetu. Základem budou čtyři tenčí destičky, do těchto lopatek tlačí voda, a tak pohání celý mlýnek. Osa je tyč, kolem které se všechno točí. Spojnicí mezi lopatkami a osou je střed mlýnku, v případě tradičního zařízení hranol, osu mohou tvořit dva větší hřebíky.
Úplně nejsnadnější je vyrobit mlýnek z obyčejných dřevěných kolíčků na prádlo. Stačí čtyři a ještě špejle nebo větvička. Kolíčky přicvaknete za sebou na špejli, aby tvořily lopatky. Jeden nahoře, druhý ve středu, třetí dole, čtvrtý zase ve středu. Mlýnek upevníte do proudu říčky tak, aby konec spodní lopatky byl ponořený. Hned se začne točit.
Dalších možností, z čeho vyrobit tohle vodní potěšení, je samozřejmě spousta. Osu může tvořit silnější pružná větvička, kterou naštípnete uprostřed nožem. Rozštěpy na dvou místech musí být vůči sobě kolmé. Do rozštěpů opatrně zasunete lopatky, vystřižené třeba z plastové lahve, použít lze třeba dřívka od nanuku. Aby osa mlýnku nepraskla úplně, zpevněte ji provázkem.
I plastovou lahev celkem snadno proměníte ve vodní mlýnek. Stačí nastřihnout lopatky, udělat otvor ve dnu lahve, díky kterému ji protáhnete tyčkou, a je hotovo. Ozdobou bystřiny se sice nestane, ale fungovat bude.
To hlavní vás však ještě čeká, mlýnek musíte upevnit. Vystačíte třeba s větvemi ve tvaru vidlice, které zapíchnete do půdy na břehu říčky. Většinou však budete muset nosné díly upevnit přímo do dna. Pokud je kamenité, vyrobte stojan, který se zatíží kameny. Přímočarým řešením budou kelímky, které naplníte kamením či pískem, a pevně zapasujete nosnou větvičku. Děti určitě bude víc bavit stavba přehrady z kamenů, která vám upevnění vidlic usnadní.
Klouzačka a vodní mlha
Puberťáky na stavění mlýnků nebo pouštění lodiček už moc neužijete. Pořádná skluzavka na zahradě, to může být jiná! Na koupališti patří k oblíbeným atrakcím, v domácích podmínkách při stavbě klouzačky využijete opravdu pevnou igelitovou plachtu, kterou pořídíte v hobbymarketech, možná také ve stavebninách. Na barvě sice nezáleží, ale vyhněte se černé. Po chvilce slunečního svitu bude rozpálená k nesnesení.
Pokud máte na zahradě mírný travnatý svah, kam dosáhne hadice s vodou, je vyhráno. Délku zvolte podle možností terénu, široká by měla být alespoň metr a půl. K přichycení igelitu rovnoměrně po celé délce dráhy budete potřebovat kolíky s hladkým povrchem, skvěle se hodí ty stanové. Ještě předtím hráběmi zkontrolujte trávník, na který budete igelitovou plachtu pokládat, abyste odstranili kamínky.
Povrch by rozhodně neměl být tvrdý. Pro jistotu igelitový podklad přeložte na polovinu, aby klouzačka byla opravdu pevná. Společně s dětmi celou dráhu vyhlaďte rukama, aby potěšení z mokré jízdy nedoprovodila modřina způsobená nárazem do hrbolku.
Pak se pusťte do upevnění kolíky, důkladně je zatlačte do země, měly by být zahlazené, ale raději je nakonec ještě přelepte páskou, aby nedošlo ke zranění. Než začnete seshora polévat klouzačku vodou z hadice, polijte dráhu trochou sprchového gelu. Až bude celá klouzačka pořádně mokrá a klouzavá, může divoká jízda začít. Nejlépe mírným rozběhem se skokem na břicho.
Nezapomeňte udržovat dráhu pořád mokrou a občas přidat trochu sprchového šamponu, fungovat bude i mýdlová voda. Šikovný kutil jistě vykoumá, jak tuhle atrakci vylepšit, třeba instalací hadice pro kapénkovou závlahu, která bude rovnoměrně dráhu zavlažovat po celé délce.
Pokud nemáte prostor k vybudování klouzačky, pořiďte dětem kulaté nafukovací vodní brouzdaliště s fontánkou. Osvěžující vodní spršky stříkají do výšky po celém obvodu plochy. Trochu vodního potěšení si zaslouží také rodiče. Mlžný opar zpříjemní posezení pod pergolou celé rodině ve dnech, kdy teploty šplhají do závratných výšek.
Instalaci chladicího setu s tryskami, které vytvoří jemnou vodní mlhu, zvládnete hravě. Stačí připojení k vodovodu nebo ručnímu postřikovači. Nebojte se, mlha se začne hned vypařovat, a tak sníží teplotu vzduchu o několik stupňů a zvětší vlhkost vzduchu.
Postavte si solární sprchu
Co si budeme povídat. Rychlá sprška v létě osvěží, i když je poblíž bazén. Solární zahradní sprcha je navíc šikovným řešením pro malé zahrádky. Nejčastěji se používají modely přidělané k pevné podložce. Můžete je umístit například na zámkovou dlažbu, na dřevěnou podlahu nebo na betonový patník. Stále oblíbenější jsou však solární sprchy přenosné. Díky jejich lehkosti nebudete mít nejmenší problém se sprchou manipulovat, ale budete mít k dispozici méně přihřáté vody, protože mají podstatně menší zásobník na vodu.
Tělo solární sprchy se vyrábí z plastu nebo z hliníku a funguje jako zásobník vody, do kterého se vejde až třicet pět litrů vody. Tato část sprchy funguje zároveň jako solární kolektor. V letních dnech se stává, že teplota vody v zásobníku vystoupá dokonce až na 60 °C. A právě z toho důvodu je součástí solárních sprch také mísicí baterie, která vám umožní zvolit si teplotu vody přesně takovou, jakou si přejete.
Abyste si sprchu užili co nejdéle v roce, vyberte místo, na které svítí sluníčko většinu dne a bude uzpůsobeno k odtoku vody. Samotnou instalaci zvládnete hravě. Stačí, když sprchu propojíte s vodovodním kohoutkem pomocí rychlospojek a zahradní hadice.
Zahrada v srpnu
Říká se, že srpen je měsícem hojnosti. Dozrávají rajčata. V září už nebudou mít dostatek slunce, proto odstraňujte květy, aby rostlina dala celou sílu do růstu a zrání plodů. Čas dýní a tykví teprve přijde, teď je opatrně podložte, aby nehnily od země. Růst bulvy celeru podpoříte olámáním spodních listů.
Čeká vás sklizeň letní mrkve, řapíkatého celeru, dosévaných ředkviček, kedluben, fazolí či hrášku a také hlávkového salátu, které jste vysadili později. Jakmile bude mít cibule suché listy, přichází také čas pro její sklizeň. Před uskladněním ji nechte vyschnout. Suché listy jsou také signálem k odchodu ze záhonu v případě česneku. Odstraňte mu vrchní slupku a ponechte jen tu, která drží pohromadě stroužky, pak ho svažte do snopků a zavěste.
Na uprázdněné záhony můžete vysít polníček, mangold či pekingské zelí, lze také vysadit růžičkovou kapustu. Lze také vysít směs rychle rostoucího hrachu, hořčice, pelušky, řepky, ovsa a bobu, které po odkvětu, posekání a zarytí do půdy poslouží jako zelené hnojivo. Upravte střihem živé ploty z jehličnanů a dorostlé ploty z listnáčů. Nejvyšší čas k letnímu řezu mají peckoviny, tedy třešně, višně, meruňky a broskve, i rybízy a angrešty.
Pusťte se do výsadby hlíz ocúnů a na podzim kvetoucích šafránů a bramboříků. Do půdy byste měli také uložit uschované cibule sněženek, bledulí, kandíků a řebčíků. Koncem srpna je ideální doba pro výsadbu lilií, pivoněk i kosatců. Stejně tak řízky muškátů, z nichž chcete vypěstovat sazenice pro příští rok, nejúspěšněji zakořeníte nyní. Řízkovat lze také fuchsie. Nezapomeňte po odkvětu sestříhávat levandule, případně odstraňovat přestárlé části trsů. Sbírejte a sušte semena letniček, které budete chtít zase pěstovat příští rok.
Rostlina měsíce
Půvabná limonka, chcete-li statice, během letního období vytváří na záhoně trsy poseté pestrobarevnými drobnými kvítky na konci stopky. Seřezáváním květů, které vydrží ve váze dva týdny, podpoříte další kvetení. Pěstovat můžete vytrvalé i jednoleté druhy. Rostlina, která pochází ze Středomoří a severní Afriky, má z hlediska pěstování jedno velké plus – barva kvítků zůstává sytá a svěží i po usušení.
Aby vás v létě potěšila svými květy, musíte ji vysít už v únoru či březnu do květináčku. Zasazená semena potřebují zálivku každý druhý den. Vyhovuje jim dobře odvodněná půda bohatá na písek. Přesadit limonku na záhon můžete až v chvíli, kdy teploty přesahují dvanáct stupňů. Jakmile zesílí, stačí zálivka jednou nebo dvakrát týdně. Tvorbu květu podpoříte hnojením jednou za deset dnů.
Limonka potřebuje slunečné stanoviště, svědčí jí sušší, dobře propustná zahradní půda. Počítejte s tím, že časem budou rozrůstající se trsy potřebovat více místa. Což se týká především statice širokolisté – trvalky, která dorůstá až do výšky šedesáti centimetrů a přiláká do vaší zahrady motýly.
Pokud chcete limonku sušit, doporučuje se svázání do řídkých svazků a zavěšení v temné místnosti, sklízejte ji před úplným rozvitím květů, ty se totiž při sušení ještě otevřou.
Čtěte celý seriál bez omezení. S předplatným Deník.cz získáte navíc výhodné benefity.
2
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
